Input:

R 13/1964; Příjmení dětí Garance

č. 13/1964 Sb. rozh.
Podle § 36 zák. o právu rod. děti, jichž rodiče mají různá příjmení, mají příjmení jednoho a téhož rodiče; další děti narozené z týchž rodičů nesou tedy příjmení, jež bylo určeno prvorozenému dítěti těchto rodičů jejich dohodou podle § 36 odst. 2 zák. o právu rod. a pod nímž bylo také toto prvorozené dítě zapsáno v knize narození.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. října 1963, 3 Cz 78/63).
Podle obsahu spisu okresního soudu v Liberci požádal orgán pověřený vedením matrik ONV v Praze 4 opatrovnický soud o určení příjmení nezl. Věry podle § 36 zák. o právu rodinném. Při svém výslechu u opatrovnického soudu v září 1960 navrhla matka dítěte K. K., aby nezl. Věra měla příjmení po svém otci tak, jako jejich první dítě, nezl. A. N. Naproti tomu otec dítěte J. N., který uvedl při výslechu, že své starší dítě, jehož matkou je rovněž K. K., totiž nezl. J. N. nar. 19. 1. 1958, má ve své výchově, žádal, aby nezl. Věra měla příjmení své matky K., ježto nechtěl, aby sourozenecký vztah mezi oběma dětmi byl i zevně patrný společným příjmením.
Okresní soud v Liberci rozhodl, že J. N., jehož otcovství bylo zjištěno soudním rozsudkem, náleží rodičovská moc k nezl. Věře, nar. 25. července 1960 z matky K. K., a že nezletilé ponechá se příjmení K. Toto usnesení, jež bylo doručeno oběma rodičům i OPM - MěNV v Liberci, jakožto zákonnému zástupci dítěte, vstoupilo v právní moc.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím okresního soudu, jímž bylo rozhodnuto, že nezl. Věra ponese příjmení K., byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Z opatrovnických spisů