Input:

123/1960 Sb., Vyhláška ministra financí o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát, platné do 31.12.1966 Archiv

č. 123/1960 Sb., Vyhláška ministra financí o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát, platné do 31.12.1966
[zrušeno č. 100/1966 Sb.]
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 21. července 1960
o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát
Ministr financí stanoví podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, po projednání s ústředními úřady a vybranými podniky:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Nová metodika finančního hospodaření se stala významným nástrojem pro zvýšení ekonomické účinnosti řízení, vytvořila podmínky pro rozšíření účasti pracujících na řízení a pro maximální rozvoj a využití jejich aktivity a iniciativy. Zvýšila zájem pracujících a podniků na dobrém hospodaření a přispěla k upevnění chozrasčotu.
Nová metodika je těsně spojena s rozvojem výrobních sil a výrobních vztahů a s prohlubováním socialistické demokracie. Je proto nutno ji za účasti všech pracujících dále zdokonalovat, zvyšovat její účinnost a odstraňovat zjištěné nedostatky.
§ 2
(1) Tato vyhláška se vztahuje na hospodářské organizace státního socialistického sektoru s výjimkou hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů (dále jen „podniky“). Podnikem se rozumí i vedoucí podnik, sdružení pak jen tehdy, vytváří-li svou hospodářskou činností finanční zdroje.
(2) Za výrobně hospodářskou jednotku nebo jinou podobnou jednotku (dále jen „hospodářská jednotka“) se pro účely této vyhlášky považují:
a) podnik přímo podřízený ministerstvu,
b) vedoucí podnik s podřízenými podniky,
c) sdružení s podřízenými podniky.
(3) Mluví-li se v této vyhlášce o vedoucím podniku, rozumí se tím vedoucí podnik ve funkci nadřízeného orgánu, a pokud se výslovně nestanoví něco jiného, i sdružení v téže funkci.
ČÁST DRUHÁ
Obecná úprava finančního hospodaření
§ 3
Základní ustanovení
Prostředky z finančních zdrojů podniků (zisk, odpisy ze základních prostředků aj.) se jednak odvádějí do státního rozpočtu ke krytí potřeb společnosti, jednak se jich používá ve prospěch podniků, a to buď přímo podniky, nebo jejich nadřízenými orgány. Přitom podnik uspokojuje potřeby v míře co největší z vlastních finančních zdrojů.
HLAVA I
Podniky
Díl 1
Vlastní finanční zdroje
§ 4
Vlastními finančními zdroji podniků jsou:
a) podíl z přírůstku zisku nebo ze zisku,
b) podíl z odpisů základních prostředků,
c) uvolněné vlastní oběžné prostředky, pokud podle zvláštních předpisů1) nejsou finančním zdrojem nadřízeného orgánu,
d) výsledky z prodeje přebytečných a neupotřebitelných movitých základních prostředků a z likvidace všech přebytečných a neupotřebitelných základních prostředků,
e) tržby z brakování zvířat základního stáda,
f) jiné finanční zdroje stanovené ministrem financí.
§ 5
(1) Podnik používá vlastních zdrojů:
a) na doplnění vlastních oběžných prostředků,
b) na decentralizovanou investiční výstavbu a