Input:

R 122/1957; Garance

č. 122/1957 Sb. rozh. obÄŤ.
Při oceňování předmětů dědictví nelze vycházet z přídělové ceny předmětů, nýbrž z jejich obecné ceny v den zůstavitelovy smrti.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. září 1957, Cz 460/57.)
V řízení o projednání dědictví po Františku B., zemřelém 15. června 1955, byli žalobci jako zákonní dědici po něm odkázáni, aby se žalobou domáhali neplatnosti zanechané závěti. V podané žalobě se potom domáhali žalobci určení neplatnosti závěti z důvodu § 551 obč. zák., tedy pokud jim v závěti zůstavitel nezanechal 3/4 jejich zákonného podílu. Žalovaná závětní dědička se bránila tím, že zůstavitel vlastnil ještě 21/2 měřice pozemků, o nichž v závěti nepořídil, a nastává takto i dědění ze zákona, v důsledku čehož žalobci dostávají na základě svého zákonného dědického práva tolik, na kolik mají ve smyslu § 551 obč. zák. nárok.
Lidový soud v Břeclavi žalobu zamítl. K odůvodnění uvedl, že přídělová cena domku, který zůstavitel nabyl přídělem konfiškátu a který poručil žalované, činila 3404 Kčs starých peněz, t. j. 680,80 Kčs nových peněz, takže uváží-li se cena pozemků, ohledně nichž nastává dědění žalobců ze zákona, a která činí podle místních poměrů asi 4500 Kčs, obdrželi žalobci více, nežli Činil jejich podíl podle § 551 obč. zák.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané