Input:

12/1961 Sb., Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích Garance

č. 12/1961 Sb., Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích
[zrušeno nepřímo č. 65/1965 Sb.]
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 28. ledna 1961,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č.120/1959 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje na návrh Ústřední rady odborů podle § 31 odst. 2 zákona č.66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, a podle § 1 odst. 1 zákona č.143/1949 Sb., o změnách v organizaci veřejné správy a v působnosti jejich orgánů:
Čl. I
Vládní nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, se mění a doplňuje takto:
a) v části první (o právech a povinnostech):
1. § 15 zní:
„Provinění
(1) Proti zaměstnancům, kteří se proviní tím, že poruší své povinnosti, lze použít bez újmy jejich odpovědnosti podle jiných předpisů jako výchovných prostředků kárných opatření (§ 16).
(2) Kárné opatření lze uložit pouze do měsíce ode dne, kdy se o provinění zaměstnance dozvěděl vedoucí úřadu (orgánu), který je oprávněn kárné opatření uložit (§ 27), nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se zaměstnanec provinění dopustil.“
2. § 16 zní:
„Kárná opatření
(1) Jako kárných opatření lze použít
a) důtky,
b) veřejné důtky,
c) snížení funkčního nebo základního platu až o 10 %, popřípadě převedení na jinou práci;toto opatření lze uložit nejdéle na dobu tří měsíců.
(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči zaměstnanci použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, způsobené škodě, míře jeho zavinění a jeho dosavadnímu postoji k práci. Jde-li o porušení povinnosti nepatrného významu, vedoucí je zaměstnanci pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.
(3) Ustanovení zákona č. 24(1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.
(4) Za totéž provinění lze uložit zaměstnanci pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li zaměstnanec odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen trest v trestním řízení správním, popřípadě kárný trest ministerstvem státní kontroly nebo kárné opatření podle zákona č. 24/1957 Sb., nemůže mu být za totéž provinění uloženo ještě také kárné opatření podle tohoto nařízení. Bylo-li o provinění zaměstnance zahájeno některé z uvedených řízení, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 15 odst. 2).“
b) v části druhé (o řízení ve věcech pracovního poměru):
1. § 21 zní:
„Opravné prostředky
(1) Proti rozhodnutí může zaměstnanec podat námitky. O námitkách rozhodne úřad (orgán), který rozhodnutí vydal, po projednání se závodním výborem