Input:

R 12/1958; Garance

č. 12/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
K nákladům, které mají být odpůrcem nahrazeny účastníku, ; který měl ve věci plný úspěch, patří i soudní poplatek, od jehož zaplacení účastník, jenž měl plný úspěch ve věci, nebyl osvobozen, a to i v případě, že odpůrce byl osvobozen od poplatků a záloh.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 1. srpna 1957, Cz 379/57.)
U lidového soudu v Jihlavě bylo vedeno řízení o rozvod manželství navrhovatelky Jarmily P. proti odpůrci Janu P., v němž na- vrhovatelka původně žádala vyslovení rozvodu s upuštěním od výroku o vině. V řízení změnila svůj návrh a žádala, aby manželství bylo rozvedeno z viny odpůrce. Odpůrce souhlasil s návrhem na rozvod, žádal však vyslovení rozvodu z viny navrhovatelčiny, načež navrhovatelka při posledním ústním jednání změnila svůj návrh na rozvod tak, že požádala, aby byl rozvod vysloven jen z její viny.
Lidový soud v Jihlavě vyslovil rozvod manželství účastníků z viny navrhovatelky, zjistiv její výlučnou vinu na rozvodu. V tomto rozsudku uložil soud navrhovatelce, aby zaplatila odpůrci náklady právního zastoupení v částce 362,40 Kčs, odůvodniv nákladový výrok ustanovením § 129 o. s. ř.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem proti výroku o nákladech rozsudku lidového soudu v Jihlavě, že uvedeným rozsudkem ve výroku o nákladech řízení byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Podle § 129 odst. 1 o. s. ř. soud přizná účastníku náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva včetně nákladů právního zastoupení, měl-li účastník plný úspěch ve věci proti odpůrci.
Podle § 137 o. s. ř. o náhradě nákladů rozhoduje soud z úřední povinnosti.
Bylo-li návrhu na rozvod manželství vyhověno, není pro posouzení otázky, kdo má plný úspěch ve věci, rozhodný výrok o rozvodu samém, nýbrž výrok o vině na rozvodu, který je nedělitelnou součástí rozhodnutí soudu o návrhu na povolení rozvodu (srov. rozhodnutí č. 113/1956 Sbírky rozhodnutí čs. soudů). Přitom je soud povinen – až na případ § 31 odst. 2 zák. o právu rod. – řešit vinu na rozvodu manželství z povinnosti úřední, nejsa přitom vázán návrhy účastníků, a musí o vině na rozvodu rozhodnout i tehdy, neučinili-li v tom směru účastníci žádný návrh.
Podle výnosu min. spravedlnosti z 26. dubna 1952 č. 5316/ 52-III/1 vydaného k provedení