č. 12/1954 Sb. rozh. obč., Garance
č. 12/1954 Sb. rozh. obč.
Nezaplacené telekomunikační poplatky podle výkazu dlužných poplatků možno vymáhat i soudní exekucí.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 6. listopadu 1953, Cz 383/53.)
Vymáhající věřitel Československý stát navrhl exekuci na plat dlužníka podle vykonatelného výkazu dlužných telefonních poplatků krajské správy spojů.
Lidový soud v Karlových Varech návrh zamítl s odůvodněním, že podle ustanovení § 11 odst. 4 zák. č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích, lze dlužné telefonní poplatky vymáhat jen exekucí správní.
Krajský soud v Karlových Varech nevyhověl stížnosti vymáhajícího věřitele. V odůvodnění poukázal rovněž na § 11 odst. 4 zák. č. 72/1950 Sb. a dovozoval, že ustanovení čl. VI zákona č. 130/ 1930 Sb., kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním, na které se ve stížnosti odvolal vymáhající věřitel a o jehož platnosti podle občanského soudního řádu projevil krajský soud kromě toho pochybnost, může se jako všeobecná norma vztahovat jen na ty případy, kde není zvláštním zákonem výslovně řešena otázka exekučního vymáhání rozhodnutí orgánu státní správy. V daném případě zákon č. 72/1950 Sb. ustanovením § 11 odst. 4 deroguje jako zákon speciální generální normu čl. VI zák. č. 130/1930 Sb. Kdyby tomu bylo jinak, byl by na to pamatoval občanský soudní řád při výpočtu exekučních titulů v § 428.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, že usneseními obou soudů byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Poněvadž čl. VI zákona čl 130/1930 Sb. neupravuje věci, na které se vztahuje občanský soudní řád a není také uveden v § 675 o. s. ř. mezi předpisy, které…
