Input:

R 117/1955; Garance

č. 117/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
Předpoklady odpovědnosti hmotně odpovědného pracovníka za manko, jestliže vedení podniku přidělilo do prodejny mu svěřené nepoctivé nebo neschopné prodavače a jestliže do prodejny bylo dodáváno příliš mnoho vadného ovoce a zeleniny, které se kazily.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. července 1955, Cz 196/55.)
Žalovaný byl vedoucím prodejny žalujícího družstva. Za tuto dobu byl zjištěn v prodejně schodek 67.140,10 Kčs starých peněz. Žalobce se domáhá na žalovaném jako hmotně odpovědném pracovníku úhrady zjištěného schodku.
Žalovaný uznává, že bylo zjištěno manko ve výši žalobcem uvedené, ale brání se tím, že toto manko nezavinil, po případě že je zavinil jen zčásti. Namítá, že se v prodejně stále střídali prodavači, že ústředí družstva vybralo pro prodejnu buď nepoctivé nebo neschopné prodavače a že náprava se nestala, ač na to několikrát upozorňoval. Žalovaný nemohl kontrolovat, zda jej zamestnanci neokrádají, případné zda není poškozován různými omyly neschopných prodavačů. Dále se žalovaný brání tím, že ztráty v prodejně vznikaly nezaviněnou zkázou zboží, že zkažené zboží mohl odepsat až při kontrole, že se jednou obrátil na dozorčí výbor o zjištění zkázy, že však člen tohoto výboru mu sdělil, že k tomu nemá žádných disposic.
Lidový soud v Mnich. Hradišti žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá za celý schodek přesto, že zjistil, že na prodejně se vystřídalo více prodavačů, kteří neměli dostatečných schopností (ženy z domácnosti), že v prodejně byla po dobu jednoho měsíce zaměstnána prodavačka D., která se dopustila různých omylů, jinfž byla prodejna poškozena a která neuměla ani sečíst nákupy spotřebitelů a že v prodejně docházelo také ke značným ztrátám tím, že se zkazilo zboží (ovoce, zelenina).
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudkem lidového soudu byl porušen zákon, rozsudek zrušil a vrátil věc lidovému soudu k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Jde o úhradu manka na zásobách zboží, které byly svěřeny hmotně odpovědnému pracovníkovi, jehož povinností bylo tyto zásoby řádně vyúčtovat. Tuto právní povinnost, kterou mu ukládala pracovní smlouva, žalovaný nesplnil. Tím se dopustil porušení závazku z pracovní smlouvy, protiprávního úkonu, jímž byla způsobena žalobci škoda. Žalovaný však za takovou škodu odpovídá jen potud, pokud nedokáže, že ji nezavinil.
Zavinění odpovědného pracovníka je posuzovat podle konkrétních podmínek, za kterých na prodejně pracoval. Ani sebevětší pečlivostí nemůže vedoucí prodejny odvrátit škody, jestliže mu vedení družstva neumožňuje takové podmínky, jaké je povinno podle právních předpisů, podle pracovní smlouvy a podle zásad řádného socialistického hospodaření vytvářet. Žalovaný uvedl na svoji obranu řadu skutečností, které nesvědčí o jeho výlučném zavinění, nýbrž ukazují, jsou-li pravdivé, též na zavinění odpovědných vedoucích pracovníků ústředí žalujícího družstva.
Ústředí družstva mělo především povinnost vybírat pro prodejnu poctivé a schopné prodavače. Mělo dbát, aby se prodavači v prodejně .zbytečně nestřídali, neboť jen kolektiv pracovníků, kteří se navzájem dobře znají, může splnit