Input:

R 112/1955; Garance

č. 112/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
Výpočet invalidního (starobního) důchodu z pensijního nadlepšení podle § 4 vl. nař. č. 10/1953 Sb., o některých opatřeních v oboru pensijního nadlepšení, a § 3 vl. nař. č. 18/1954 Sb., o úpravě nároků z dosavadního pensijního nadlepšení.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze 14. března 1955, 13 Co 34/55.)
Lidový soud civilní v Praze vyhověl opravnému prostředku navrhovatele a zjistil, že se navrhovateli zachovává k 1. červenci 1954 nárok z pensijního nadlepšení částkou 330,40 Kčs a nikoli jen částkou 250 Kčs, jak stanovil odpůrce ve svém napadeném výměru.
Krajský soud vyhověl odvolání odpůrce a potvrdil jeho výměr.
Z odůvodnění:
Podle zjištění lidového soudu, které krajský soud převzal, je navrhovatel aktivním zaměstnancem a členem bývalého Pensijního ústavu národního podniku Českomoravská–Kolben–Daněk. Statutární důchod podle stanov tohoto ústavu (včetně všech přídavků) by u navrhovatele k 30. září 1948 činil 39.645 Kčs ve starých penězích. Zákonný důchod podle zákona č. 26/1929 Sb.. o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců (včetně všech přídavků) by u navrhovatele k 30. září 1948 činil částku 19.285 Kčs ve starých penězích. Na příspěvcích od 1. října 1948 do 51. prosince 1952 zaplatil navrhovatel v starých penězích částku 19.304 Kčs.
Podle § 4 vl. nař. č. 10/1953 Sb. byl správní orgán každého zařízení pensijního nadlepšení povinen upravit výši nároků z pensijního nadlepšení u všech svých členů tak, aby náklady na dávky odpovídaly hodnotě úhradových prostředků. Podle ustanovení § 5 odst. 1 vyhl. č. 84/1955 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k provedení vládního nařízení č. 10/1955 Sb. a kterého bylo třeba užít na nároky na důchody z nadlepšení všech aktivních členů bývalého pensijního ústavu národního podniku Českomoravská–Kolben–Daněk (stejně tak i členů každého jiného zařízení pensijního nadlepšení), byly upraveny nároky na starobní (invalidní) důchod z pensijního nadlepšení tak, že se vypočetl rozdíl mezi výší úhrnného nároku na invalidní (starobní) důchod podle stanov ke dni 30. září 1948 a mezi výší nároku na tento důchod ze zákonného po jištění podle předpisů platných do 30. září 1948; byly-li pak příspěvky placeny i po 30. září 1948, měl být tento rozdíl zvýšen o 1/10 zaplacených příspěvků.
Rozdíl mezi statutárním důchodem ve výši 39.645 Kčs a zákonným důchodem ve výši 19.285 Kčs činí 20.360 Kčs ve starých penězích. Jedna desetina příspěvků zaplacených po 30. září 1948 činí 1930 Kčs ve starých penězích. Součet obou cifer činí 22.290 Kčs ve starých penězích, což představuje v nových penězích částku 4.458 Kčs ročně, čili 371,50 Kčs měsíčně.
Ježto u bývalého Pensijního ústavu národního podniku Českomoravská–Kolben–Daněk byla dostatečná pojistná reserva a nebylo nutno nároky upravit podle § 5 odst. 5 vyhl. č. 84/1953 0. 1. činil by, nebýt peněžní reformy a touto reformou vyvolaného vládního nařízení č. 18/1954 Sb., nárok navrhovatele na invalidní (starobní) důchod z pensijního nadlepšení částku 371,50 Kčs. V důsledku peněžní reformy, jež přinesla s sebou zánik hodnoty cenných papírů a vkladů znějících na t. zv. vázané vklady, došlo i ke změně pojistných reserv, z nichž nároky upravené dosud v nařízení č. 10/1953 Sb. měly