Input:

112/1950 Sb., Vládní nařízení o bohosloveckých fakultách, platné do 9.5.1990 Archiv

č. 112/1950 Sb., Vládní nařízení o bohosloveckých fakultách, platné do 9.5.1990
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 14. července 1950
o bohosloveckých fakultách
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 34 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a podle § 32 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců:
Bohoslovecká učiliště.
§ 1.
(1)  Veškerá římskokatolické bohoslovecké studium v českých krajích se soustřeďte v římskokatolické bohoslovecké fakultě v Praze, která je samostatnou bohosloveckou fakultou a nese název „Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze”. Na Slovensku se soustřeďuje toto studium v římskokatolické bohoslovecké fakultě v Bratislavě, která nese název „Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Bratislavě”.
(2)  Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci, diecésní učiliště a ostatních římskokatolická učiliště se zrušují.
§ 2.
(1)  Na místě dosavadní Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze se zřizují dvě samostatné fakulty s názvy „Husova československá bohoslovecká fakulta v Praze” a „Komenského evangelická bohoslovecká fakulta v Praze”. Tyto fakulty soustřeďují veškeré evangelické bohoslovecké studium v českých krajích a učiliště, která je dosud zajišťovala, zejména Biblický ústav Jednoty českobratrské v Kutné Hoře a Bohoslovecký seminář československých baptistů v Praze, se zrušují.
(2)  Evangelické bohoslovecké studium na Slovensku se soustřeďuje v „Slovenské evangelické bohoslovecké fakultě v Bratislavě”.
§ 3.
Zřizuje se „Pravoslavná bohoslovecká fakulta v Praze”, v které se soustředí veškeré bohoslovecké studium pravoslavné církve na celém území státu.
§ 4.
(1)  Bohoslovecké fakulty vydržuje stát.
(2)  Státní správa spolu s církvemi pečuje o to, aby se výchova bohoslovců dála v duchu lidově demokratickém a v souladu s církvemi zásadami.
Organisace bohosloveckých fakult.
§ 5.
(1)  V čele bohoslovecké fakulty je děkan a fakultní rada.
(2)  Děkan řídí a spravuje fakulta, odpovídá za její ideovou a výchovnou činnost a zastupuje ji před veřejností. Jeho náměstkem je proděkan. Děkana a proděkana jmenuje ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní na období dvou studijních roků, a to zpravidla z učitelů bohosloveckých fakult.
(3)  Za činnost fakulty odpovídá děkan ministru pověřenému řízením Státního úřadu pro věci církevní.
(4)  Fakultní rada se skládá z děkana, který ji předsedá, jeho náměstka a dalších členů z řad učitelů fakulty, zástupců dotčené církve a studentů. Rozhoduje o pedagogických a bohosloveckých věcech fakulty. Usnesení fakultní rady provádí děkan; nesouhlasí s jejím usnesením, neprovede je, je však povinen předložit bez prodlení sporné usnesení se svým návrhem ministru pověřenému řízením Státního úřadu pro věci církevní k rozhodnutí, a zpravit o tom fakultní radu.
(5)  Pro správu fakulty se zřizuje děkanský úřad (děkanát).
§ 6.
Podrobnější úpravu organisace, správy a hospodaření jednotlivých bohosloveckých fakult stanoví organisační statuty těchto fakult, které vydá ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní v dohodě se zúčastněnými členy