Input:

111/1953 Sb., Vládní nařízení o základních fondech hospodářských organisací, platné do 31.12.1958 Archiv

č. 111/1953 Sb., Vládní nařízení o základních fondech hospodářských organisací, platné do 31.12.1958
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 18. prosince 1953
o základních fondech hospodářských organisací.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 9 odst. 2 a § 13 odst. 2 zákona č. 106/1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků:
§ 1.
Účel nařízení.
Význam základních fondů, které jsou ve správě hospodářských organisací státního socialistického sektoru a jsou jako národní majetek zdrojem bohatství a blahobytu pracujícího lidu, vyžaduje, aby jejich správa byla upravena jednotně a řídila se zásadami, které by zajišťovaly jejich nejúčelnější a nejhospodárnější využití a stálé zvelebování. Tyto zásady je třeba přiměřeně uplatnit i na ostatní hospodářské organisace.
§ 2.
Rozsah platnosti.
(1)  Toto nařízení platí pro všechny hospodářské organisace (dále jen „podniky”) s výjimkami dále uvedenými.
(2)  Pro banky, státní spořitelny a Státní pojišťovnu platí toto nařízení, jen pokud zvláštní předpisy o hospodaření těchto ústavů nestanoví jinak.
(3)  Na podniky pro zahraniční obchod, První českou zajišťovnu a na lidová družstva se vztahují jen ustanovení § 3, § 6 odst. 1 a 2 a §§ 7, 8, 14 a 15 tohoto nařízení, a to přiměřeně.
§ 3.
Pojem základních fondů.
(1)  Základními fondy podniku jsou hmotné předměty, jejichž doba upotřebitelnosti je delší než jeden rok a jejichž hodnota je vyšší než limit stanovený podle předpisů o účetní evidenci; jsou to zejména budovy, stavby, stroje a jiná zařízení, inventář a též pozemky. Bez zřetele na hodnotu patří k základním fondům zemědělské stroje a zemědělské nářadí (nikoli ruční), dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva.
(2)  K základním fondům nepatří pracovní oděv, pracovní obuv a ložní výbava, bez zřetele na hodnotu a dobu upotřebitelnosti, speciální nástroje a speciální přípravky, bez zřetele na hodnotu, a mladá zvířata a zvířata ve výkrmu.
§ 4.
Podstata správy.
Podnik, který spravuje základní fondy, je oprávněn a povinen vlastním jménem s péčí řádného hospodáře a s omezeními uvedenými v tomto nařízení mít je v držbě a v evidenci, ochraňovat, udržovat, zvelebovat je a užívat jich a nakládat s nimi co nejúčelněji, jak to vyžaduje plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.
§ 5.
Příslušnost ke správě.
(1)  Základní fondy má zásadně spravovat podnik, který je pověřen úkoly, k jejichž plnění základní fondy zcela nebo převážně slouží; výjimky jsou možné jen ze závažných hospodářských nebo jiných důvodů.
(2)  V pochybnostech o příslušnosti ke správě základních fondů mezi podniky podřízenými témuž ústřednímu úřadu rozhoduje orgán jim přímo společně nadřízený; mezi podniky z oboru působnosti různých ústředních úřadů rozhodují tyto úřady ve vzájemné dohodě.
(3)  Ustanovení odstavce 2 platí obdobně při pochybnostech o příslušnosti ke správě základních fondů mezi podniky a rozpočtovými organisacemi.
§ 6.
Evidence.
(1)  Řádná správa základních fondů především vyžaduje, aby základní fondy byly podle zvláštních předpisů zjištěny, sepsány, oceněny a evidovány. Podnik je dále povinen sledovat, zejména při inventarisaci,