Input:

R 11/1967 (tr.); I. Trestní řízení.; II. Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.; III. Náhrada škody.; IV. Náhrada škody Garance

č. 11/1967 Sb. rozh. tr.
I. Ke zjišťování skutečného stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř.
II. U trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. se vyžaduje úmyslné zavinění, pro nějž je charakteristický prvek vůle. V rámci zjišťování úmyslu pachatele je proto nutno zkoumat z hledisek intelektuální složky to, jaké porušení nebo ohrožení chráněných zájmů si pachatel představoval, z hlediska volní složky pak nutno zkoumat, co chtěl pachatel svým jednáním způsobit, popř. s jakým následkem byl srozuměn.
III. Z ustanovení § 43 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že trestní soud může v trestním řízení rozhodnout o náhradě škody jen tehdy, jestliže poškozený nárok na náhradu škody v trestním řízení uplatní; o náhradě škody nemůže soud rozhodnout z moci úřední. Z návrhu poškozeného musí být patrná výše uplatňovaného nároku, a to alespoň minimální částka.
Činí-li socialistická organizace návrh na náhradu škody prostřednictvím svého zástupce, který se účastní hlavního líčení, musí být tento zástupce oprávněnou osobou podle příslušných předpisů o zastupování (§ 22 odst. 1 obč. zák., § 22 hosp. zák. č. 109/1964 Sb.).
IV. Při zjišťování rozsahu způsobené škody řídí se soud příslušnými hmotně-právními předpisy (např. § 443 obč. zák.). Tam, kde došlo k odcizení věci starší a opotřebované, přihlíží proto ke stáří věci, k míře jejího opotřebení, použitelnosti věci apod.
U majetkových trestných činů je bezpečné zjištění výše škody rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda jde o trestný čin, provinění nebo přestupek, důležitým spoluurčujícím hlediskem pro stanovení stupně nebezpečnosti činu pro společnost a základním předpokladem i pro správné rozhodnutí o nároku na náhradu škody. Proto podle § 89 odst. 1 písm. e) tr. ř. je třeba dokazovat v trestním řízení okolnosti umožňující stanovení povahy a výše škody způsobené trestným činem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. listopadu 1966 - 4 Tz 75/66.)
Rozsudkem okresního soudu v M. ze dne 21. dubna 1965 sp. zn. 5 T 272/65 byli obvinění A, B a C uznáni vinnými trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Tento trestný čin spáchali podle zjištění soudu tím, že v době od srpna do listopadu 1964 u bývalé tratě ČSD z L. do M. vykopali ze země, a to obvinění A a B celkem 160 m telefonního kabelu v ceně 8840,- Kčs, obviněný C 100 m kabelu v ceně 5525,- Kčs, kabel odcizili a potom jej opálili a prodali ve sběrných surovinách a tak poškodili ČSD v M. obvinění A a B o 8840,- Kčs, obviněný C o 5525,- Kčs, tedy majetek, který je v socialistickém vlastnictví rozkrádali tak, že si přivlastnili věc z takového majetku tím, že se jí zmocnili.
Byli za to odsouzeni k trestu odnětí svobody obviněný A na 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let, obviněná B k souhrnnému trestu odnětí svobody na 8 měsíců za současného zrušení rozsudku okresního soudu v M. ze dne 13. ledna 1965 sp. zn. 5 T 1226/64 ve výroku o trestu, jehož výkon byl rovněž podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let, a obviněný C k nepodmíněnému