č. 11/1965 Sb. rozh. tr., Garance
č. 11/1965 Sb. rozh. tr.
Upuštění od potrestání s uložením ochranného léčení (§ 72 tr. zák.) podle prvé věty § 25 tr. zák. je podle druhé věty tohoto ustanovení vyloučeno jen tehdy, přivodí-li si pachatel stav zmenšené příčetnosti požitím alkoholického nápoje.
Jestliže stav zmenšené příčetnosti vyvěral z duševní choroby pachatele, pak lze postupovat podle prvé věty cit. ustanovení i tehdy, požil-li pachatel před činem alkoholický nápoj, avšak tato skutečnost nebyla rozhodující příčinou jeho zmenšené příčetnosti.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. prosince 1964 - 11 Tz 70/64.)
Rozsudkem obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 6. 1963 sp. zn. 2 T 66/63 byl obviněný N. uznán vinným trestnými činy útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 2 a hanobení republiky a jejího představitele podle § 103 tr. zák. a byl odsouzen k trestu odnětí svobody s uložením ochranného léčení podle § 72 tr. zák.
K odvolání obviněného byl rozsudkem městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 1963 sp. zn. 2 To 351/63 zrušen výrok o ochranném léčení, jinak napadený rozsudek zůstal nedotčen.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona zrušil rozsudek městského soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo a shledal, že byl porušen zákon.
Skutková zjištění trestné činnosti obviněného jsou správná a právní posouzení je ve shodě se zákonem.
Městský soud však pochybil, když při rozhodování o trestu nepřihlédl k ustanovení § 25 tr. zák.
Znalci lékaři ve svém posudku o duševním zdraví obviněného uvedli závažné okolnosti:
1. Obviněný je psychopatickou osobností paranoidní a kverulatorní, asociální a těžko ovladatelnou. Je návykovým pijákem alkoholu. V posledním roce nabývá pak jeho paranoidita až charakteru bludu.
2. Značná vztahovačnost obviněného, až jeho téměř bludné přesvědčení, že mu bylo ukřivděno a že mu je soustavně ubližováno, ovlivňují do značné míry jeho jednání. Vzhledem pak ke svým defektivním povahovým vlastnostem, jako explosivitě a těžké ovladatelnosti, mohl své jednání jen velmi nesnadno ovládat a stejně tak rozpoznat jeho společenskou nebezpečnost.
3. Znalci vyslovili názor, že i kdyby obviněný v době činu nebyl pod vlivem alkoholu, že by na…
