č. 11/1964 Sb. rozh., Garance

Okresní soud v Příbrami vyhově návrhu navrhovatelky na vyklizení odpůrce z bytu, když dospěl k závěru, že odpůrce obývá místnost v přístavbě rodinného domku navrhovatelky bez právního důvodu. Přístavba nepatřila v době trvání manželství do zákonného majetkového společenství manželů, neboť je součástí rodinného domku,jakožto věci hlavní a proto sdílí její právní osud, tj. zůstává ve vlastnictví navrhovatelky.

Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Základní otázkou, z níž musí soud vyházet a s níž se musí v tomto řízení vypořádat, je, zda žalovaný bydlel v předmětné místnosti na základě právního důvodu a jakého, nebo jestli místnost obýval bez právního důvodu. Soud prvního stupně v tomto směru zjistil, že se jedná o místnost, nacházející se v přístavku rodinného domku, jehož vlastníci, jak bylo dokázáno, je navrhovatelka. Odpůrce, jako bývalý manžel navrhovatelky, bydlel s ní před rozvodem manželství v rodinném domku na základě jejího práva, tj. práva vlastnického k uvedenému domku. Právní mocí rozvodového rozsudku však zanikl tento právní důvod, na jehož podkladě bydlel odpůrce po dobu trvání manželství.

Po zániku manželství rozvodem v daném případě jediným možným důvodem, na jehož základě by odpůrce užíval předmětnou místnost, by bylo právo spoluvlastnické, a to buď k celému domku, nebo k jeho přístavku. V tomto směru je nutné zjistit, zda domek nebo jeho přístavek patřily po dobu trvání manželství do zákonného majetkového společenství manželů, neboť v tomto případě by se pak dnem zániku manželství spravovaly práva a povinnosti účastníků k uvedeným věcem ustanoveními o spoluvlastnictví.

Pokud jde o rodinný domek, je věc jasná, a v tomto směru nebyly v průběhu řízení odpůrcem vzneseny žádné námitky. Bylo nepochybně prokázáno, že navrhovatelka se stala vlastnicí domku ještě před sňatkem s odpůrcem a že tedy tento domek patřil do jejího samostatného jmění a nemohl se spravovat ustanoveními upravujícími zákonné majetkové společenství v době trvání manželství, ani ustanoveními o spoluvlastnictví po zániku manželství rozvodem.

Pokud pak jde o přístavbu k domku, odpůrce tvrdí, že tato přístavba patřila po dobu trvání manželství do zákonného majetkového společenství manželů, neboť byla provedena za trvání manželství a odpůrce se na jejím provedení podílel jak svou prací, tak i finančně. Proto se podle názoru odpůrce po zániku manželství přístavba stala spoluvlastnictvím jeho a navrhovatelky a on sám bydlel v uvedené místnosti na základě svého práva…