Input:

č. 11/1953 Sb. rozh. obč., Garance

č. 11/1953 Sb. rozh. obč.
Pomoc, kterou poskytují matce při výživě a výchově dětí její rodiče, nemůže jít k dobru otce dětí na újmu matky, nýbrž nutno ji přičítat jen ve prospěch matky a hodnotit jako složku, která zcela nebo zčásti vyvažuje její povinnost poskytovat prostředky na výživu a výchovu dětí.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 22. srpna 1952, Cz 368/52.)
Matka dětí nežijící s otcem dětí v manželském společenství navrhla, aby otci bylo uloženo, aby přispíval přiměřenými částkami na výživu dětí, které jsou v její výchově.
Okresní soud v Českých Budějovicích uložil otci, aby platil na nezletilého syna 700 Kčs a na nezletilou dceru 600 Kčs měsíčně. Soud zjistil, že otcův příjem činí 3.764 Kčs a ježto piatka dětí svým výkonem osobní péče poskytuje dětem měsíčně nejméně 1.200 Kčs, shledal se zřetelem na potřeby dětí za přiměřené výživné u staršího dítěte 700 Kčs a u mladšího 600 Kčs.
Krajský soud v Českých Budějovicích ke stížnosti otce snížil výživné na 550 Kčs měsíčně na každé dítě. Soud zjistil, že by otci z čistého platu po zaplacení výživného zůstalo jen 2.664 Kčs. Naproti tomu měla by matka včetně svého výdělku 4.250 Kčs. Vzhledem k tomu, že matka dětí žije s dětmi u svých rodičů, kteří jí pomáhají děti vychovávat, nelze její příspěvek pokládat za zcela vyvážený. Považoval proto soud za přiměřené výživné částku 550 Kčs měsíčně na každé dítě, poněvadž žádné z nich nechodí dosud do školy a jejich potřeby jsou tedy přibližně stejné.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem podle § 210 o. s. ř., že usnesením krajského