Input:

R 107/1967; Byt Garance

č. 107/1967 Sb. rozh.
Zákon nevylučuje výslovně přidělení náhradního bytu nebo zajištění náhradního ubytování rozvedenému manželovi jen proto, že má právo k jinému bytu. Je ovšem nezbytné, aby byl každý jednotlivý případ pečlivě zkoumán též z hlediska zásad občanskoprávních vztahů, jež jsou vyjádřeny v článcích VI, VII o. z.
Pokud může rozvedený manžel, který je povinen vystěhovat se z dřívějšího společného bytu manželů, užívat bez vážnějších překážek byt nového manžela, nebylo by přidělení náhradního bytu či zajišťování náhradního ubytování tomuto rozvedenému manželovi v souladu s pravidly socialistického soužití,
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. května 1967, 5 Cz 61/67.)
Obvodní soud pro Prahu 10 zrušil právo účastníků společně užívat byt o kuchyni a pokoji s přísl. v Praze; současně určil, že další uživatelkou bytu bude žalobkyně. Žalovanému uložil, aby se z bytu vystěhoval v patnáctidenní lhůtě po přidělení přiměřeného náhradního bytu nebo zajištění náhradního ubytování vykonatelným rozhodnutím ONV.
Městský soud v Praze změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že uložil žalovanému, aby vyklidil byt a vyklizený jej odevzdal žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (tj. nikoli teprve po přidělení přiměřeného náhradního bytu nebo zajištění náhradního ubytování). K odůvodnění svého rozhodnutí Městský soud zdůraznil, že žalovaný uzavřel dne 8. 1. 1966 manželství s J. Z. a stal se ve smyslu ustanovení § 176 odst. 1 o. z. společným uživatelem jejího bytu v P. Z toho městský soud dovodil, že event. přidělení náhradního bytu či zajištění náhradního ubytování žalovanému by vedlo k nepřípustnému užívání dvou bytů žalovaným. Z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaný pracuje jako číšník v Praze a jeho nynější manželka na výstavbě vodního díla v N., a že se zdržují v P. pouze v době pracovního volna. S touto skutečností se Městský soud vypořádal poukazem na to, že druh povolání žalovaného jej pobytem neváže na Prahu, že žalovaný není v situaci, "že by na něm nebylo možno spravedlivě žádat, aby opustil své pražské bydliště bez náhrady".
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem Městského soudu v Praze byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.
Z odůvodnění:
V zájmu náležité ochrany uživatelů bytů neupravuje občanský zákoník pouze jednotlivé důvody zániku práva osobního užívání bytu, ale určuje také, že uživatel bytu není zásadně povinen vystěhovat se z bytu, pokud mu není přidělen přiměřený náhradní byt (§ 186 odst. 1 o. z.); z této obecné zásady