č. 107/1952 Sb. rozh. obč., Garance
č. 107/1952 Sb. rozh. obč.
Soud, rozhodující o podstatných věcech rodiny, o nichž se manželé nedohodli (§16 zákona o právu rodinném), nemůže manželům povolit oddělené bydliště.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 25. dubna 1952, Cz 150/52.)
Okresní soud v Hlinsku, rozhoduje podle § 16 zákona o právu rodinném, povolil manželce oddělené bydlení. V odůvodnění uvedl, že toto (/patření pokládá za prozatímní východisko z nynějších rozháraných poměrů mezi manžely.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem podle § 210 o. s. ř., že usnesením okresního soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Zákon o právu rodinném ukládá v § 15 oběma manželům povinnost žít spolu, být si věrni a vzájemně si pomáhat. Povinnost žít spolu nezahrnuje sice bezpodmínečnou nutnost společného bytu, neboť společné bydlení bývá někdy znemožněno, zejména výkonem povolání; znamená však harmonické spolužití manželů, jehož předpokladem zpravidla je společné bydlení.
O podstatných věcech rodiny rozhodují manželé vzájemnou dodohou; nedohodnou-li se, rozhodne soud (§16 zák. o právu rodinném). Takovými podstatnými věcmi rodiny, o nichž se manželé vzájemně dohadují, je vše, co je podmínkou harmonického soužití manželů a…
