č. 105/1947 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení o soudní organisaci a o příslušnosti a řízení v občanských věcech právních, platné do 31.12.1950
ZÁKON
ze dne 12. června 1947
kterým se mění a doplňují některá ustanovení o soudní organisaci a o příslušnosti a řízení v občanských věcech právních.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Dočasné omezení činnosti senátů sborových soudů první stolice.
Čl. I.
(1)
U sborových soudů první stolice vykonávají soudnictví v občanských věcech právních v první stolici samosoudci, i když věci ty patří před senát.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na řízení, v kterém se napadá rozhodčí výrok (nález rozhodčího soudu), a na řízení před sborovým soudem první stolice jako soudem konkursním nebo vyrovnacím.
ČÁST DRUHÁ
Změny předpisů o soudní příslušnosti.
Čl. II.
Změny jurisdikční normy.
Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 111 ř. z., o vykonávání moci soudní a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma), ve znění novel, se mění takto:
1. V § 7, odst. 3 se vypouštějí slova „a zajišťovacích”.
2. V § 49, odst. 1, č. 1, v § 51, odst. 1 a v § 52, odst. 1 se nahrazuje částka „5.000,- Kčs” částkou „15.000,- Kčs”.
3. § 76 zní:
„Žaloby o rozvod, rozluku nebo o neplatnost manželství, jakož i o všeliké nikoliv ryze majetkové nároky z manželského poměru, náležejí, jsou-li strany nebo jedna z nich československými státními občany, před soud, v jehož obvodě manželé měli poslední společné bydliště.
Jestliže manželé neměli poslední společné bydliště v tuzemsku, je příslušný obecný soud žalovaného, a není-li tu takového soudu, obecný soud žalobcův. Jestliže tu ani tohoto soudu není, je příslušný soud v Praze.”
4. Jako § 76 a) se zařaďuje toto ustanovení:
„Není-li žádná ze stran československým státním občanem, je příslušný pro spory uvedené v předchozím paragrafu soud, v jehož obvodě měli manželé poslední společné bydliště, a není-li tu takového soudu, obecný soud žalovaného. Soud však může, nejde-li o neplatnost manželství z důvodu, který by se podle československého práva vyšetřoval z moci úřední, ve věci jednat jen tehdy, může-li býti rozhodnutí uznáno v domovském státě manželů, a jsou-li státními občany různých států, v obou dotčených státech.
Byla-li manželka v době uzavření manželství československou státní občankou, může žalovati o neplatnost manželství uzavřeného s manželem, který není státním občanem tohoto státu, není-li tu soudu příslušného podle odstavce 1, u zdejšího soudu, v jehož obvodě před uzavřením manželství naposledy bydlila, a není-li tu takového soudu, u soudu v Praze.
Ustanovuje-li mezinárodní smlouva vyhlášená ve sbírce zákonů a nařízení něco jiného platí její předpisy místo předpisů odstavce 1 a 2.”
5. § 100 s nadpisem zní:
„Podpůrný soud pro žaloby z poměru rodičovského.
Žaloby o všeliké nikoliv ryze majetkové nároky z poměru rodičovského náležejí, není-li tu obecného soudu žalovaného, před obecný soud žalobcův. Jestliže tu ani tohoto soudu není, je příslušný soud…
