Input:

R 104/1955; Garance

č. 104/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
K výkladu čl. 19–21 Smlouvy o vzájemných právních stycích ve věcech občanských i trestních mezi republikou Československou a republikou Polskou, vyhlášené v příloze k vyhlášce ministra zahraničních věcí z 15. března 1949 č. 89 Sb.
Kdy je československý soud povolán k vydání opatření podle r § 32 zákona o právu rodinném ohledně nezletilých dětí, polských státních příslušníků bydlících na území Československé republiky?
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. května 1955, Cz 175/55.)
Lidový soud v Čes. Těšíně rozhodl, že nezletilý A. a nezletilá B. se ponechávají ve výchově a výživě své matky, bytem v Č. Těšíně, a že otec těchto dětí, bytem v Polsku, je povinen platit k rukám matky na úhradu osobních potřeb děti 300 Kčs měsíčně. Uvedl dále, že tatoíiprava bude platit i pro případ povolení rozvodu manželství rodičů dětí, o kterém jedná týž soud. V odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že obě nezletilé děti jsou polskými státními občany a že proto posuzuje věc podle ustanovení polského zákona.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným rozhodnutím lidového soudu byl porušen zákon, toto usnesení zrušil a lidovému soudu uložil, aby ve věci jednal a znovu rozhodl.
Z odůvodnění:
Podle § 57 odst. 1 o. s. ř. přihlíží soud z úřední povinnosti v každém období řízení, zda věc, o níž má jednat, patří do pravomoci československých soudů. Pravomoc a příslušnost ve věcech dětí v rodičovské moci, ve věcech poručenských a opatrovnických, a takovou věcí je rozhodnutí o výchově a výživě dětí v poměru k cizině, je upravena v § 613 o. s. ř. Podle výslovného ustanovení § 606 o. s. ř., které vymezuje dosah ustanovení části čtvrté občanského soudního řádu jednající o poměru k cizině, platí ustanovení § 613 o. s. ř. jen tehdy, nestanoví-li něco jiného mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce zákonů republiky Československé. V daném případě jde o věc dětí, které jsou polskými státními příslušníky. Mezi republikou Československou a republikou Polskou byla uzavřena smlouva o vzájemných právních stycích ve věcech občanských i trestních, jež byla vyhlášena v příloze k vyhlášce ministra zahraničních věcí ze dne 15. března 1949 č. 89 Sb. V oddílu prvém hlavy třetí této smlouvy je jednáno o jiných záležitostech z oboru práva soukromého, a to především o