Input:

R 104/1954; Garance

č. 104/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
Samostatný zemědělec je osobně činný jako podnikatel ve svém podniku na vlastní vrub nejen když vedle vedení podniku zároveň v něm pracuje i manuálně, nýbrž i tehdy, když si ponechá toliko vedení a ostatní práce dá obstarat osobám jiným, pokud se tak děje na jeho vrub [§ 4 odst. 1 písm. a), § 13 písm. b) zák. o nár. poj].
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. května 1954, Cz 167/54.)
Lidový soud civilní v Praze potvrdil výměr nositele pojištění, jímž byla zamítnuta žádost navrhovatele o přiznání invalidního důchodu podle § 19 vl. nař. č. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin, a to z toho důvodu, že navrhovatel nesplňuje základní podmínku nároku podle § 61 zák. o nár. poj. Bylo zjištěno, že navrhovatel, který byl pojištěn od 1. října 1948 jako samostatný zemědělec, přestal vykonávat dnem 15. 9. 1952 tuto činnost a že od té doby zemědělské práce konala za něj jeho manželka, a to až do. konce roku 1952, kdy hospodářství přešlo na JZD. Navrhovatel nedosáhl podle toho v posledních pěti letech před nápadem dávky zákonem požadovaných aspoň 4 let pojištění.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že tímto rozsudkem byl porušen zákon, rozsudek ten zrušil a vrátil věc lidovému soudu k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Při zkoumání otázky, zda je splněna základní podmínka nároku, jednalo se v daném případě o to, kdy zaniklo povinné pojištění navrhovatele jako samostatně výdělečně činné osoby. Jak z odůvodnění rozhodnutí lidového soudu je patrno, vychází tento soud z ustanovení § 4 odst. 1 zák. o nár. poj., podle něhož je podstatným znakem pojištění osoby samostatně výdělečně činné osobní činnost v podniku na vlastní vrub a považuje takovouto činnost za zjištěnou u navrhovatele toliko do 15. září 1952. Skutečnosti, ze kterých soud k tomuto závěru dospívá, nasvědčují tomu, že soud považoval za osobní činnost navrhovatele jako samostatného zemědělce toliko práce manuální, jež jsou spojeny s provozováním zemědělského podniku a spojoval účinky zániku pojištění podle § 13 písm. b) uvedeného zákona s okamžikem, kdy navrhovatel přestal tyto práce vykonávat. Tomuto názoru nelze přisvědčit.
Základním