Input:

102/1953 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního, platné do 30.6.1961 Archiv

č. 102/1953 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního, platné do 30.6.1961
ZÁKON
ze dne 22. prosince 1953,
kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl prvý.
Účel zákona.
§ 1.
Prohloubení výchovného účinku trestů ukládaných za přestupky je třeba zajistit novou úpravou těchto trestů. Aby se pak při posuzování trestných činů a závažných přestupků neuplatňovala hlediska zcela odlišná a aby se tak přispělo k důslednému zachovávání a upevňování socialistické zákonnosti, je třeba řízení o takových přestupcích soustředit u prokurátorů a soudů.
Oddíl druhý.
Pravomoc ve věcech přestupkových.
Pravomoc orgánů národních výborů.
§ 2.
(1)  Orgán národního výboru může ze přestupek uložit jako hlavní trest jen některý z těchto trestů:
a)  nápravné opatření až na tře měsíce,
b)  veřejné pokárání,
c)  pokutu do 3000 Kčs.
(2)  Orgán národního výboru může za přestupek uložit jen tyto vedlejší tresty:
a)  zákaz činnosti,
b)  propadnutí věci,
c)  uveřejnění nálezu.
(3)  Jen trestní komisi zřízené u národního výboru (§ 90 trestního řádu správního) náleží ukládat tyto tresty:
a)  nápravné opatření,
b)  veřejné pokárání,
c)  pokutu převyšující 500 Kčs,
d)  zákaz činnosti.
(4)  Náhradní trest za nedobytnou pokutu orgán národního výboru neuloží.
§ 3.
(1)  Má-li orgán národního výboru za to, že se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti, je nutné za přestupek uložit trest jiného druhu nebo trest vyšší, než je uvedeno v § 2 odst. 1 nebo 2, postoupí věc příslušnému okresnímu prokurátoru; vrátí-li prokurátor postoupenou věc, orgán národního výboru v řízení pokračuje.
(2)  Postoupit věc prokurátoru podle odstavce 1 může jen trestní komise zřízená u národního výboru.
(3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije v řízení o urážkách na cti.
§ 4.
Kázeňské vyřízení přestupků.
(1)  Přestupky spáchané osobami podléhající vojenské kázeňské pravomoci se trestají podle kázeňských řádů pro ně platných.
(2)  Ministři národní obrany a vnitra určí, kteří představení jsou oprávněni postoupit věc příslušnému vojenskému prokurátoru, nepovažují-li se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti kázeňské vyřízení přestupku za postačující.
Pravomoc prokurátorů a soudů.
§ 5.
(1)  Prokurátor a soud konají řízení o přestupcích ve věcech, které byly prokurátoru postoupeny podle § 3 nebo § 4 odst. 2.
(2)  Jestliže se prokurátor doví o přestupku a má za to, že se zřetelem na okolnosti uvedené v § 3 odst. 1 je přiměřený trest jiného druhu nebo trest vyšší, než může uložit orgán národního výboru nebo jiný veřejný orgán, koná sám o přestupku řízení a podá žalobu u soudu; prokurátor však nemůže konat řízení o přestupku, rozhodl-li již ve věci v první stolici orgán národního výboru nebo jiný veřejný orgán.
(3)  Ustanovení odstavce 2 se neužije, podléhá-li obviněný vojenské kázeňské pravomoci.
§ 6.
(1)  Souvisí-li kterýkoli přestupek s