Input:

R 10/1965; Sociální zabezpečení Garance

č. 10/1965 Sb. rozh.
Z hlediska úpravy důchodu podle § 124 odst. 3 zák. č. 101/1964 Sb. není rozhodné, v jaké výši by náležel invalidní důchod manželu navrhovatelky v době jeho úmrtí před 1. červencem 1964.
(Rozhodnutí městského soudu v Praze ze dne 16. září 1964, 13 Co 115/61.)
Napadeným rozhodnutím upravil Státní úřad sociálního zabezpečení navrhovatelce počínaje červencovou splátkou (§ 124 odst. 4 zák. č. 101/1964 Sb.) vdovský důchod na částku 1080,- Kčs, od níž odečetl zvláštní daň z důchodu ve výši 56,- Kčs. Vdovský důchod činí tedy 1024,- Kčs.
V opravném prostředku do tohoto rozhodnutím namítala navrhovatelka, že její manžel utrpěl smrtelný úraz tím, že byl při výkonu zaměstnání otráven unikajícím plynem a že odpovědnost za tento úraz nese plně zaměstnavatel. Při nové úpravě vdovského důchodu nevzal Státní úřad sociálního zabezpečení na tuto skutečnost zřetel. Navrhovatelka je toho názoru, že nový zákon o sociálním zabezpečení nevylučuje za všech okolností přiznání vdovského důchodu po zaměstnancích II. pracovní kategorie jen do částky 1080,- Kčs. Poukazuje např. na ustanovení § 148 vyhl. č. 102/1964 Sb., podle něhož vdově, jejíž manžel zemřel následkem úrazu utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách, zůstává nárok na důchod zachován, i když po 1. červenci 1964 nesplňuje všechny zákonné podmínky pro přiznání vdovského důchodu.
Městský soud v Praze rozhodnutí odpůrce potvrdil.
Z odůvodnění:
Soud zjistil, že navrhovatelce byl