č. 10/1963 Sb. rozh. tr., Garance
č. 10/1963 Sb. rozh. tr.
Závažnost a povaha trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, mají při rozhodování o podmíněném propuštění význam toliko pro posouzení otázky, zda lze míti skutečně za to, že odsouzený, který měl dobrý pracovní výkon v trestu a vzorně se choval, se tak převychoval, že je důvodná naděje, že povede řádný život pracujícího člověka. V žádném případě nelze přihlížet k trestnému činu odsouzeného izolovaně. Jak chování odsouzeného před spácháním trestného činu, tak jeho chování projevivší se spáchaným činem, stejně jako jeho chování ve výkonu trestu, jsou okolnosti, které ve vzájemné souvislosti jsou důležité pro posouzení otázky zda povede řádný život pracujícího člověka.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. září 1962 - 1 Tz 29/62.)
Usnesením okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. 7. 1962 byl odsouzený podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 3 roků uloženého mu rozsudkem okresního soudu v Levicích ze dne 15. 12. 1960 ve znění rozsudku krajského soudu v Bratislavě ze dne 31. 1. 1961 pro trestné činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. a spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák. z r. 1950, jehož polovinu si odpykal dnem 28. 3. 1962. Zkušební doba u odsouzeného byla stanovena na 4 roky.
Okresní soud v Mladé Boleslavi své rozhodnutí odůvodnil jednak vzorným plněním pracovních úkolů odsouzeného a jeho vzorným chováním ve výkonu trestu a jednak zárukou, kterou za odsouzeného přejímá JRD v Búči. Žádost odsouzeného za podmíněné propuštění z výkonu trestu doporučil náčelník ÚNZ MV a Kladně se vyjádřilo i OO MV - OVB v Komárně.
Ke stížnosti okresního prokurátora krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 7. 1962 zrušil usnesení okresního soudu v Mladé Boleslavi a žádost odsouzeného za podmíněné propuštění z výkonu trestu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že odsouzený se dopustil trestného činu značné společenské nebezpečnosti, při němž došlo k velké škodě způsobené JRD, takže k převýchově odsouzeného je třeba delšího výkonu trestu odnětí svobody.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu uvedené usnesení krajského soudu zrušil a podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost okresního prokurátora proti usnesení okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. července 1962.
Z odůvodnění:
Proti usnesení krajského soudu podal předseda Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch odsouzeného, v níž v podstatě vytýká nesprávné rozhodnutí, pokud poukazuje jen na značnou společenskou nebezpečnost spáchaného trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a dovozuje, že při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nelze k trestnému činu přihlížet izolovaně od ostatních okolností a pominout přitom zejména chování obžalovaného a jeho…
