Input:

R 10/1961; Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem Garance

č. 10/1961 Sb. rozh.
V případě přechodné nepřítomnosti vedoucího prodejny, resp. jeho zástupce, je nutné provést inventarizaci v případě, když o její provedení požádá vedoucí prodejny, resp. jeho zástupce, nebo kterákoli z hmotně odpovědných osob.
Jestliže však vedoucí prodejny nemá zástupce a dojde k tomu, že bude jiná osoba jmenována vedením podniku jeho zástupcem, je nutné, aby byla inventarizace provedena vždy, tedy i když o to žádná z hmotně odpovědných osob nepožádá. Totéž platí v případě, když sice vedoucí prodejny má zástupce, tento jej však po dobu jeho přechodné nepřítomnosti nebude zastupovat (např. oba nastupují společně dovolenou) a dojde k tomu, že bude jiná osoba vedením podniku jmenována jeho zástupcem.
Nemá-li vedoucí prodejny zástupce a nedojde také k jmenování jeho zástupce vedením podniku, přičemž v provozu podniku bude pokračováno, dojde k provedení inventarizace jen v tom případě, když o to některá z osob kolektivně odpovědných požádá.
(Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu z 11. října 1960, Cp 132/60).
Občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu se zabývalo ve svém stanovisku 1 Ec 99/59, které je uveřejněno pod č. 1 Sbírky rozhodnutí čs. soudů z r. 1960, mimo jiné i výkladem ustanovení § 6, § 7 vyhl. min. vnitřního obchodu č. 165/1958 Ú. l. (srov. V, str. 15).
V této věci zaujalo po projednání s některými tangovanými resorty stanovisko, že při kolektivní odpovědnosti musí být provedena inventarizace nejen při předání a převzetí funkce vedoucího prodejny (provozovny, oddělení, skladu) nebo jeho zástupce, nýbrž i v případě jakékoli změny v osobách vedoucího a jeho zástupce. Tento požadavek podle uvedeného stanoviska vyplývá z širokého rozsahu odpovědnosti vedoucího a jeho zástupce, jichž odpovědnost je omezena prakticky jen podílem ostatních kolektivně odpovědných, u nichž neexistuje horní hranice odpovědnosti, jako u ostatních kolektivně odpovědných zaměstnanců, a o nichž platí zásada, že není-li odpovědnostními podíly celá škoda vyčerpána, musí hradit zbytek sami.
Z toho byl vyvozen závěr, že v případě neprovedení inventury při předání a převzetí funkce vedoucího prodejny a jeho zástupce a při každé změně v osobách vedoucího a jeho zástupce, dostává se podnik do situace důkazní nouze a musí prokazovat vznik manka a jeho výši jinými důkazními prostředky.
Ve svých důsledcích znamenalo toto stanovisko, že i v případě přechodné nepřítomnosti vedoucího prodejny, resp. jeho zástupce, bylo nutno v každém, případě, tedy i když o to nikdo nepožádal, provést inventarizaci s důsledky v předcházejícím odstavci uvedenými.
O správnosti tohoto stanoviska, zejména i vzhledem k jeho praktickým důsledkům, vznikly pochybnosti. Otázka, o niž jde, byla proto znovu dána na pořad jednání občanskoprávního kolegia, které ji po vyjádření tangovaných resortů znovu projednalo a zaujalo toto stanovisko:
Zákon č. 71/1958 Sb. nemá výslovného ustanovení, které by tuto otázku řešilo. K provedení tohoto zákona byla vydána vyhláška min. vnitřního obchodu ze dne 22. listopadu 1958 č. 165 Ú. l., která v § 6 a § 7 jedná o provádění inventarizací. Ani tato vyhláška výslovně danou otázku neřeší. Odpověď při řešení