Input:

R 10/1960; Pojištění Garance

č. 10/1960 Sb. rozh.
Pojištění spolupracujících členů rodiny osob samostatně výdělečně činných.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně ze 17. prosince 1958, 7 Co 804/58.)
Lidový soud civilní v Brně potvrdil rozhodnutí ROH - Svazu zaměstnanců místního hospodářství v Brně, jímž bylo vysloveno, že navrhovatelka nepodléhá od 1. ledna 1955 povinnému zaměstnaneckému pojištění z pracovní činnosti u svého manžela.
Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu prvé stolice potvrdil.
Odůvodnění:
Podle § 5 odst. 3 zák. č. 99/1948 Sb. manželka podnikatele nebo spolupracujícího člena rodiny nepodléhala pojištění podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) téhož zákona pro svou činnost v podniku, tedy nepodléhala pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná a jako spolupracující člen rodiny osob samostatně činných. Nebylo však tímto ustanovením vyloučeno, jak se neprávem domnívá prvý soud, aby manželka byla zaměstnankyní manžela a jako zaměstnankyně podléhala pojištění. Takové osoby však mohly být pokládány za zaměstnance pravidelně pouze tehdy, jestliže pracovní poměr byl dostatečně určitě prokázán a šlo-li o platný pracovní poměr (§ 13 dekr. č. 88/1945 Sb., § 20 bod 5 dekr. č. 104/1945 Sb.).
Z ustanovení § 2 zák. č. 99/1948 Sb. o pojistné povinnosti, § 12 téhož zákona o vzniku pojištění a § 13 o zániku pojištění a z obdobných ustanovení §§ 2, 7 a 8 zák. č. 54/1956 Sb. plyne, že národní pojištění i nemocenské pojištění zaměstnanců bylo a je pojištěním obligatorním. Podle těchto ustanovení nebylo a není ponecháno úvaze osob, které tento zákon podrobuje pojištění, chtějí-li být pojištěny či nikoli. Slplní-li se zákonné podmínky vzniku pojištění uvedené v ustanoveních o vzniku pojištění, pojištění automaticky vznikne, a to zavazujícím způsobem, jak pro pojištěnce, a zaměstnavatele, tak pro nositele pojištění se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Totéž platí i o trvání a zániku nemocenského pojištění.
Záleží tedy jedině na tom, byly-li u A. H. splněny po 1. 1. 1955 podmínky vzniku nemocenského pojištění, tj. na tom, došlo-li dne 1. 11. 1951, kdy navrhovatel začal provozovat vlastním jménem podnik, jehož byl dotud národním správcem, nebo později, k uzavření platné pracovní smlouvy mezi navrhovatelem a A. H., a zda tato smlouva platně trvala i po 1. 1. 1955.
Uzavření takové smlouvy nedokazuje potvrzení o doručení přihlášky k nemocenskému pojištění, ani pracovní průkaz vystavený A. H., v době, kdy tato byla zaměstnána v podniku ještě předtím, než se stal podnikem jejího manžela. A. H., resp. navrhovateli bylo ovšem vydáno i potvrzení z pozdější doby o zvláštní přihlášce pro navrhovatele jako zaměstnavatele k pojištění A. H. jako švadleny od 1. 11. 1951. Tato potvrzení, resp. formuláře k nim vydávaly v té době referáty pracovních sil. Ve vydání takového formuláře navrhovateli bylo by jistě možno spatřovat za té situace souhlas referátu pracovních sil ve smyslu cit. § 13 dekr. č. 88/1945 Sb. Než skutečnost, že byl tímto způsobem předem vyjádřen souhlas s uzavřením pracovního poměru mezi navrhovatelem a A. H., nedokazuje ještě, že skutečně před tím nebo po té došlo k uzavření platné pracovní smlouvy mezi oběma jmenovanými, i když takový pracovní poměr oba tvrdí. K platnému uzavření takové