č. 10/1959 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích
ZÁKON
ze dne 20. února 1959,
kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích, se mění a doplňuje takto:
1. § 7 zní:
„Následky neplnění poplatkové povinnosti
(1)
Nezaplatil-li navrhovatel poplatek včas (§ 5), vyzve jej soud, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě. Nebude-li v této lhůtě poplatek zaplacen, soud podaný návrh (žalobu) odmítne; na tento následek je nutno ve výzvě k zaplacení poplatku upozornit. Jde-li o zápis do pozemkové nebo železniční knihy a do podnikového rejstříku, ověření opisu a podpisu a podobné úkony soudu, které nevyžadují rozhodování, jakož i o úkony ve věcech soudní správy a úkony prokuratury, neprovedou se, dokud poplatek nebude zaplacen.
(2)
Podá-li navrhovatel žádost za osvobození od poplatku, rozhodne soud nejprve o ní; zamítne-li ji, stanoví zároveň lhůtu k zaplacení poplatku a upozorní na následky nezaplacení poplatku, uvedené v odstavci 1.
(3)
Je-li poplatníkem jiná osoba než navrhovatel nebo jde-li o poplatek z odvolání, stížnosti, odporu v řízení o výpovědích a v rozkazním řízení a z námitek v řízení směnečném a šekovém a nebyl-li poplatek zaplacen včas, bude jej soud vymáhat exekučně. Před zahájením exekučního řízení vyzve soud poplatníka, aby poplatek zaplatil ve stanovené lhůtě.”
2. K § 8 odst. 1 se připojuje další věta tohoto znění:
„Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.”
3. § 9 písm. d) zní:
„(d) nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení (pojištění) a poskytování zdravotní péče.”
4. § 10 odst. 1 písm. a), b) a d) zní:
„(a) Československý stát, zastoupený výkonnými orgány národních výborů a jinými orgány státní správy, státní ústavy a státní fondy, převyšuje-li poplatek 50 Kčs, popřípadě v řízení rozkazním 25 Kčs;
(b) zaměstnanci (učňové, domáčtí dělníci), jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pracovního (učebního) poměru, s výjimkou nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo v opilosti anebo trestním činem, popřípadě přestupkem;
(d) žalobce v řízení o náhradě škody způsobené ublížením na zdraví, včetně nároků státu na náhradu nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení…
