Input:

č. 1/1969 Sb. rozh. tr., Garance

č. 1/1969 Sb. rozh. tr.
I. Není-li znamení, dávané při říyení provozu na křižovatce příslušníkem Veřejné bezpečnosti srozumitelné a má-li tedy řidič o jeho významu pochybnost, nesmí si je vykládat ve svůj prospěch tak, že mu umožňuje projet křižovatku bez ohledu na ostatní účastníky silničního provozu a bez respektování obecných pravidel o přednosti v jízdě na křižovatce.
II. Pokud příslušník Veřejné bezpečnosti nezastavil na křižovatce provoz v protisměru způsobem, uvedeným v § 39 odst. 6 citované vyhlášky nebo jiným vhodným a jasným způsobem, nemůže řidič odbočovat plynule vlevo, aniž by dal přednost v jízdě protijedoucím vozidlům.
III. Při odbočování protijedoucích vozidel vlevo ve smyslu § 13 odst. 5 citované vyhlášky (tzv. tangenciální odbočování), musí - pokud to rozměry křižovatky dovolí - vozidlo projet hranicí křižovatky při jejím opouštění již zařazeno v pravé polovině vozovky ve směru jízdy.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 19. července 1968, 6 Tz 40/68.)
Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. pravomocným usnesením okresního prokurátora v Brně-městě z 26. února 1968 sp. zn. 2 Pv 896/67, kterým bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř. trestní stíhání obviněného pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák.
Z odůvodnění:
Usnesením vyšetřovatele odboru vyšetřování MS-VB v B. bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání a současně podle § 163 odst. 1 tr. ř. vzneseno obvinění proti A pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr- zák. proto, že v B. na křižovatce při odbočování vlevo nedal přednost v jízdě motocyklu, řízenému C, který přijížděl z opačného směru, takže došlo ke střetnutí obou vozidel, při němž C utrpěl zlomení levé stehenní kosti a tržnou ránu na kotníku, které dosahuje intenzity těžké újmy na zdraví. K nehodě došlo tak, že obviněný A na hranici uvedené křižovatky nesprávně zastavil, ač jeho směr jízdy byl volný, což potvrzuje sám obviněný, jeho manželka a dopravní orgán VB. Ten podle výpovědi viděl, že obviněný si počíná nejistě a proto při nezměněném postoji levým bokem k obviněnému mu dal levou rukou pokyn, aby najel na střed křižovatky a dával mu znamení ke zrychlení jízdy. Současně z protisměru přijížděl motocyklista C, jemuž dal orgán VB rovněž pokyn ke zrychlení jízdy. C podle své výpovědi křižovatku projížděl rychlostí 40-50 km/hod., když tu náhle za dopravní budkou vjelo do jeho směru osobní auto řízené obviněným a došlo ke střetnutí. Obviněný uvedl ve své výppovědi, že pokládal pokzn dopravního orgánu za pokyn k plynulému odbočení, což učinil, a že motocyklistu spatřil až v poslední chvíli.
Po skončení vušetřování okresní prokurátor v Brně-městě podal na obviněného pro uvedený trestný čin obžalobu, kterou okresní soud nepřijal a věc vrátil prokurátorovi k došetření. Předmětem došetření mělo být zejména přesné zjištění, jaká znamení dával příslušník VB, který na křižovatce řídil dopravu a zda snad způsob dávání těchto znamení neuvedl obviněného v omyl o možnosti plynulého odbočení.
Po skončeném došetření, při němž nedošlo ke změně skutkového stavu věci, předložil vyšetřovatel spis okresnímu prokurátorovi s opětovným návrhem na