Input:

R 1/1966 (tr.); Doprava. Opilství. Provinění Garance

č. 1/1966 Sb. rozh. tr.
Jízda na jízdním kole ve stavu podnapilosti není činnost ve smyslu § 201 tr. zák. Cyklistu, který ve stavu podnapilosti jede na jízdním kole a nezpůsobí tím žádné škodlivé následky, lze postihnout pouze pro provinění proti socialistickému soužití podle § 19 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb., příp. pro přestupek podle § 10 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.
Způsobí-li podnapilý cyklista svou závadnou jízdou škodlivé následky, odpovídající zákonným znakům některého poruchového trestného činu (§ 223, § 224, § 137 tr. zák.), spáchá jen tento trestný čin a nikoli též trestný čin podle § 201 tr. zák.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 5. 11. 1965 - 2 Tz 15/65.)
Rozsudkem okresního soudu v Pelhřimově ze dne 23. června 1965 sp. zn. T 129/65 byl obviněný A uznán vinným trestnými činy opilství podle § 201 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 223 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil tím, že dne 20. dubna 1965 v Humpolci, když se požitím alkoholických nápojů přivedl do stavu opilosti, jel na jízdním kole, nezvládl jeho řízení a srazil chodce K., jemuž způsobil újmu na zdraví (otřes mozku prvního stupně).
Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud rozsudek okresního soudu zrušil ve výroku o vině obviněného trestným činem opilství podle § 201 tr. zák., za trestný čin podle § 223 odst. 1 tr. zák. uložil obžalovanému trest.
Z odůvodnění:
Skutkovým zjištěním rozsudku okresního soudu nelze vytýkat pochybení, poněvadž odpovídají výsledkům provedeného dokazování.
Nesprávné je však právní posouzení zjištěného skutku, v němž soud shledal znaky trestného činu opilství podle § 201 tr. zák.
Trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. se dopustí, kdo poté, co požil alkoholické nápoje, vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Z tohoto ustanovení vyplývá, že trestný čin je spáchán již provedením zakázaného jednání, které má obecně nebezpečnou povahu, avšak od obecného nebezpečí ve smyslu § 180 (§ 179) tr. zák. se liší tím, že nebezpečí chráněným zájmům nemusí hrozit konkrétně a bezprostředně; stačí ještě vzdálená možnost