č. 1/1964 Sb. rozh., Garance
č. 1/1964 Sb. rozh.
Jednotné zemědělské družstvo může realizovat pohledávku, která mu vznikla tím, že družstevník neodevzdal živý inventář, nejen způsobem uvedeným v čl. 37 Vzorových stanov (vyhl. č. 49/1961 Sb.), ale i tím způsobem, že uplatní pohledávku na naturální plnění, resp. na zaplacení náhrady v penězích, žalobou u soudu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. září 1963, 4 Cz 8/62.)
Okresní soud v Pelhřimově uznal žalované jednotné zemědělské družstvo povinným zaplatit žalobci 2400 Kčs s přísl. a zamítl namítku započtení částky 5400 Kčs s přísl.
Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí v podstatě tím, že rozhodnutí předsedy, resp. představenstva družstva, kterým bylo žalobci odečteno z odměny za pracovní jednotky za rok 1959 celkem 2400 Kčs s odůvodněním, že jde o náhradu za plánovanou nevnesenou prasnici, odporuje ustanovení čl. 5 vzorových stanov z roku 1959, resp. článku vzorových stanov z roku 1961 a že je tedy nezákonné. Pokud žalované družstvo namítalo k započtení částku 5400 Kčs jako náhradu za družstevní krávu, dospěl okresní soud k závěru, že sice jeho nárok považuje za oprávněný, že však se družstvo musí tohoto nároku jako nároku na náhradu škody domáhat zvláštní žalobou, především uplatněním nároku na vrácení krávy, a teprve potom, kdyby nebyl vrácení v předešlý stav možné, uplatněním nároku na náhradu v penězích.
Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Krajský soud dospěl k závěru, že není oprávněn přezkoumávat správnost rozhodnutí členské schůze, resp. představenstva žalovaného družstva, kterým byla hodnota nevnesené prasnice odečtena z odměny žalobce za pracovní jednotky, a to ani v tom případě, když toto rozhodnutí odporuje vzorovým stanovám. Takové opatření přezkoumávat nemůže ani jako předběžnou otázku, takže musí vycházet z toho, že družstvo má proti žalobci splatnou protipohledávku ve výši 2400 Kčs, neomezenou co co realizace ustanovením článku 5 vzorových stanov. Vycházeje z tohoto právního názoru a dále z toho, že soud je oprávněn rozhodovat o nároku žalobce na zaplacení odměny za pracovní jednotky a že je tedy nepochybně oprávněn zkoumat, zda se protipohledávka žalovaného hodí k započtení, uložil okresnímu soudu, aby zjistil, zda a do jaké míry jsou zažalované doplatky vyloučeny z exekuce a posoudil, zda a do jaké míry je žaloba důvodná přesto, že družstvo se brání námitkou započtení splatné protipohledávky 2400 Kčs. Pokud žalované družstvo namítlo k započtení částku 5400 Kčs, krajský soud uvedl, že tento nárok družstva by se sice hodil zásadně k započtení, že však bude třeba zjistit všechny skutečnosti, rozhodně pro jeho skutkové podepření a že bude třeba přihlédnout k ustanovení § 40 a násl. zák. čís. 49/1959 Sb.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že usnesením krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Podle čl. 5 vzorových stanov z r. 1959 (vyhláška č. 92/1959 Ú. l.), resp. podle čl. 37 vzorových stanov z roku 1961 (vyhláška čís. 49/1961 Sb.) sráží družstvo družstevníkům, kteří neodevzdali stanovené stavy hospodářských zvířat a přiměřené zásoby krmiva, osiv a sadby, částku odpovídající…
