Input:

R 1/1963; Náhrada škody z pracovního poměru organizací. Pracovní úraz Garance

č. 1/1963 Sb. rozh.
K pojmu pracovního úrazu.
Příčinná souvislost poškození zdraví výhřezem meziobratlové ploténky s úrazovým dějem (vzhledem k existenci dříve vzniklého chorobného stavu).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 1962, 4 Cz 86/61)
Žalobce pracoval v žalovaném národním podniku jako člen závodní stráže u závory při vjezdu do závodu. Dne 15. 8. 1958 přišel na žalobcovo pracoviště zámečník žalovaného podniku, aby opravil závady na závoře, která byla krátce předtím poškozena. Zámečník požádal žalobce, aby mu při opravě pomohl tím, že zvedne závoru na konci opatřeném závažím a podrží ji. Žalobce této žádosti vyhověl, avšak jakmile závoru zvedl, ucítil prasknutí v zádech a nemohl se narovnat. Vyhledal proto lékaře, který usoudil, že jde o ischiatické potíže a uznal žalobce práce neschopným. Po 9 dnech nastoupil žalobce práci, hned prvého dne dostavily se však u něho znovu prudké bolesti a v MÚNZ v Ostravě bylo zjištěno, že jde o výhřez meziobratlové ploténky. Žalobce se podrobil operaci, léčil se a teprve dne 6. 4. 1959 znovu nastoupil práci. Následky tohoto poranění projevují se u něho dosud.
Žalobce se domáhal u okresního soudu v Ostravě proti žalovanému podniku náhrady škody způsobené mu tímto pracovním úrazem.
Žalovaný podnik navrhl zamítnutí žaloby, a to jednak z toho důvodu, že k poškození zdraví žalobce došlo při provádění takových pracovních úkonů, které nespadaly do jeho vlastní pracovní náplně a k nimž tedy nebyl povinen, jednak i proto, že u žalobce byly již dříve zjištěny degenerativní změny na meziobratlových ploténkách tuberkulosního původu a v důsledku těchto změn byl jeho organismus náchylný k výhřezu meziobratlové ploténky, takže stačil sebemenší popud k tomu, aby k tomuto porušení zdraví došlo. Proto žalovaný podnik považoval žalobcovo zhoršení zdravotního stavu za následek jeho dřívější choroby a odmítl mu proto poskytnout odškodnění podle zákona č. 58/1956 Sb.
Okresní soud v Ostravě rozhodl o žalobě žalobcově na náhradu škody tak, že žalobu zamítl. Provedl důkaz znalcem odborným lékařem pro ortopedii, který ve svém posudku vyslovil názor, že není dán úrazový děj, protože zjištěné poškození zdraví žalobce vzniklo určitou pracovní činností a nikoli dějem, který by bylo možno kvalifikovat jako děj úrazový. Podle jeho názoru výhřez meziobratlové ploténky nutno považovat podle současného stavu lékařské vědy za úrazovou záležitost jednofázovou; může vzniknout i bez úrazu na podkladě degenerativních změn na páteři. Poukázal na to, že pracovní činnosti, které mohly být považovány za úrazové, jsou jako odškodnitelné vyjmenovány v seznamu chorob z povolání. U takových chorob však dojde zákonitě po určité době k určitému poškození zdraví. Naproti tomu zvednutí břemene kolem 60 kg nevyvolá u zdravého člověka výhřez meziobratlové ploténky, k němuž může dojít za určité predispozice. V doplňujícím posudku znalec pak vyslovil, že zvedání břemene bylo v daném případě "příčinou vedlejší, i když příčinou, která to vyvolala". Hlavní příčinou byl chorobný stav - degenerativní změny na meziobratlových ploténkách tuberkulosního původu, na jehož podkladě určitá pracovní činnost vyvolala