č. 1/1957 Sb., Vyhláška o úplném znění trestního zákona
VYHLÁŠKA
ministra spravedlnosti
ze dne 22. prosince 1956
o úplném znění trestního zákona.
Podle čl. IX zákona č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 86/1950 Sb., vyhlašuji v příloze úplné znění trestního zákona, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Příloha vyhlášky č. 1/1957 Sb.
TRESTNÍ ZÁKON
ze dne 12. července 1950 č. 86 Sb.,
ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
OBECNÁ ČÁST
HLAVA PRVÁ
Účel trestního zákona
§ 1
Trestní zákon chrání lidově demokratickou republiku, její socialistickou výstavbu, zájmy pracujícího lidu a jednotlivce a vychovává k dodržování pravidel socialistického soužití. Prostředky k dosažení tohoto účelu jsou pohrůžka tresty, ukládání a výkon trestů a ochranná opatření.
HLAVA DRUHÁ
Základy trestní odpovědnosti
§ 2
Trestný čin
Trestným činem je jen takové pro společnost nebezpečné jednání, jehož výsledek uvedený v zákoně pachatel zavinil.
Zavinění
§ 3
(1) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn úmyslně, jestliže pachatel
a)
chtěl jej způsobit, nebo
b)
věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn z nedbalosti, jestliže pachatel
a)
věděl, že jej může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo
b)
nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět mohl.
§ 4
(1) Nestanoví-li zákon výslovně, že zavinění z nedbalosti je trestné, vyžaduje se k trestnosti úmyslné zavinění.
(2) K okolnostem, které podmiňují použití vyšší trestní sazby, se však přihlédne,
a)
jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslně,
b)
jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět mohl, vyjímaje případy, že zákon vyžaduje i zde, aby o ní pachatel věděl.
§ 5
Pokus
(1) Jednání pro společnost nebezpečné, jehož se pachatel dopustil v úmyslu způsobit výsledek uvedený v zákoně, je pokusem trestného činu, jestliže tento výsledek nenastane.
(2) Pokus je trestný jako trestný čin sám, avšak při výměře trestu se přihlédne k okolnostem a důvodům, pro něž k výsledku uvedenému v zákoně nedošlo, a k tomu, jak se jednání k tomuto výsledku přiblížilo.
(3) Pokus není trestný, upustil-li pachatel dobrovolně od způsobení výsledku uvedeného v zákoně.
§ 6
Spolupachatelství
Za výsledek uvedený v zákoně, který byl úmyslně způsoben společným jednáním, odpovídá každý ze spolupachatelů, jako by jej způsobil sám.
§ 7
Návod a pomoc
(1) Kdo v někom úmyslně vzbudí rozhodnutí spáchat trestný čin, bude potrestán podle trestní sazby stanovené na trestný čin, k němuž naváděl.
(2) Kdo někomu úmyslně poskytne pomoc k spáchání trestného činu, bude potrestán podle trestní sazby stanovené na trestný čin, při němž pomáhal. Pomocí je zejména poskytování prostředků, odstraňování překážek, rada, utvrzování v předsevzetí nebo slib přispět po trestném činu.
(3) Trestnost návodce a pomocníka není závislá na…
