Input:

R 1/1957 (tr.); Garance

č. 1/1957 Sb. rozh. tr.
Jestliže zloděj prodává věc pocházející ze soukromého nebo z národního majetku anebo z majetku lidového družstva, které se zmocnil, je takový prodej jen nakládáním s touto věcí jako s vlastní postiženým již ustanovením § 247 odst. 1 nebo § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. a nelze tudíž tento prodej posuzovat jako zvláštní trestný čin podle § 250 anebo § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. Totéž platí u zpronevěry podle § 248 tr. zák., a u rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák.
Při opakování majetkových deliktů nelze sčítat škody vzniklé jednotlivými delikty a nelze proto dovozovat, že teprve souhrn škod tvoří „značnou škodu“. Naproti tomu při pokračování v takovém deliktu se škody sčítají, takže teprve jejich součet může tvořit „značnou škodu“.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 21. září 1956, 1 Tz 274/56.)
Obvinění jako řidiči nebo závozníci tankových vozů rozváželi pohonné hmoty po čerpacích stanicích. Když shledali, že v čerpadle zůstal dosud zbytek pohonných hmot, stáčeli do jeho nádrže méně benzinu nebo nafty o množství rovnající se zbytku, jenž dosud v čerpadle zůstal, vykazovali však naplnění celého čerpadla, jako by bylo bývalo zcela vyprázdněno. Zbytek tím vyzískaný pak prodávali čerpadlářům za nižší než úředně stanovenou cenu a o zisk se rozdělili. Při vyprázdnění celého tankovacího vozu (při detankování) zmocňovali se pohonných hmot zbylých v potrubí vozu zpravidla v množství 40 až 60 litrů, jež nebylo nikde číselně podchyceno, a rovněž je prodávali čerpadlářům za nižší cenu, kterou si též ponechávali.
Lidový soud v Plzni uznal obviněné vinnými mnohonásobným trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), c), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (spáchaným výdělečně, při čemž činem byla způsobena značná škoda) a vyměřil jim podle § 22 odst. 1 a § 245 odst. 3 tr. zák. úhrnné tresty odnětí svobody. Lidový soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že obvinění t rozkrádali národní majetek jednak tím, že se zmocňovali pohonných hmot národního podniku [§ 245 odst. 1 písm. a) tr. zák.], jednak tím, že je prodávali a tak se na úkor národního majetku obohacovali [§ 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.].
Krajský soud v Plzni k odvolání dvou z obviněných zrušil rozsudek lidového soudu pouze ve výroku o trestech odvolatelům uložených a tresty jim zmírnil.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudky lidového i krajského soudu v celém rozsahu a lidovému soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že nižší soudy nesprávně posoudily trestnou činnost obviněných jako vícenásobný trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. Vzhledem k jednotě subjektivních a objektivních znaků měly soudy uznat u každého obviněného na jediný pokračovací trestný čin.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Nižší soudy pochybily:
1. pokud obviněné uznaly vinnými trestným činem podle § 245 odst. 1 písm. a), c) tr. zák., a
2. pokud považovaly jednotlivé skutky obviněných za samostatné trestné činy.
Ad 1) Lidový soud uvedl, že všichni obvinění vědomě rozkrádali národní majetek a že na úkor