Input:

č. 4335/2022 Sb. NSS; Mezinárodní ochrana: bezpečná země původu; Řízení před soudem: zohlednění skutečností, které nastaly po datu rozhodnutí krajského soudu Garance

č. 4335/2022 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: bezpečná země původu
Řízení před soudem: zohlednění skutečností, které nastaly po datu rozhodnutí krajského soudu
k § 75 odst. 1 a § 109 odst. 5 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
k čl. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.; v textu jen „Úmluva“)
Invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 může být dle okolností toho či onoho žadatele o mezinárodní ochranu takovou výjimečnou skutečností, k níž přihlédne Nejvyšší správní soud i přesto, že nastala po datu rozhodnutí krajského soudu [§ 75 odst. 1 a § 109 odst. 5 s. ř. s. a čl. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2022, čj. 10 Azs 537/2021-31)
Prejudikatura: č. 2288/2011 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 66/2016 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 425/16).
Věc: D. Ch. proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.

V této věci posuzoval Nejvyšší správní soud otázku, zda a za jakých okolností má povinnost vzít v potaz válku na Ukrajině, která vypukla během řízení o kasační stížnosti, pro účely přezkumu rozhodnutí o mezinárodní ochraně.
Žalobce je rusky mluvícím občanem Ukrajiny. Politicky stojí na proruské straně. V říjnu 2019 podal v České republice žádost o mezinárodní ochranu. Jako důvod této žádosti uvedl, že v době ukrajinské revoluce v letech 2013 a 2014 (tzv. Euromajdan) pracoval ve společnostech s ruským kapitálem. Při protivládních demonstracích ho tehdejší vládní síly využívaly, k tomu, aby dělal „živý plot“, zastavoval protivládní mítinky a vytlačoval z prostoru demonstranty. Žalobce se účastnil asi dvaceti takových demonstrací. Za tuto činnost dostával zaplaceno, měl to jako přivýdělek. Nová vláda, vzešlá z tzv. Euromajdanu, začala po roce 2014 pronásledovat ty, kteří byli na proruské straně. Proto žalobce odjel do Číny, aby se zachránil a neohrožoval svou rodinu. Z Číny se vrátil v létě 2019.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 11. 2019 zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. V souladu s § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, totiž Česká republika považuje Ukrajinu, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou tzv. proruských separatistů, za tzv. bezpečnou zemi původu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. Na Ukrajině nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestům. Ukrajina rovněž ratifikovala a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách. Ukrajina – kromě Krymu a východních částí země, které vláda nemá pod kontrolou – splňuje základní demokratické principy v souladu s kritérii pro hodnocení bezpečné země původu. Kyjevská oblast, odkud žalobce pochází, je pod kontrolou ústřední vlády a podle dostupných informací zde od února 2014 nedocházelo k žádným bezpečnostním incidentům. Žalobce