Input:

č. 4321/2022 Sb. NSS, Rozšířený senát: vázanost právním názorem při přezkumu nového rozhodnutí správního orgánu Garance

č. 4321/2022 Sb. NSS
Rozšířený senát: vázanost právním názorem při přezkumu nového rozhodnutí správního orgánu
k § 78 odst. 5, § 110 odst. 2 písm. a) a odst. 4 soudního řádu správního
Právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušujícím rozsudku podle § 110 odst. 4 nebo § 78 odst. 5 ve spojení s § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. je krajský soud i Nejvyšší správní soud vázán i při přezkumu nového rozhodnutí správního orgánu.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, čj. 1 Azs 16/2021-50)
Prejudikatura: č. 73/2004 Sb. NSS, č. 1723/2008 Sb. NSS, č. 1762/2009 Sb. NSS, č. 1865/2009 Sb. NSS, č. 3321/2016 Sb. NSS, č. 3539/2017 Sb. NSS, 4015/2020 Sb. NSS, č. 4029/2020 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 190/2007 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 301/05).
Věc: V. S. proti Ministerstvu vnitra, o (ne)udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalovaného.

První senát postoupil výše označenou věc rozšířenému senátu k zodpovězení otázky, zda lze v řízení o žalobě proti rozhodnutí podle § 65 s. ř. s., jehož předmětem je přezkum správního rozhodnutí o (ne)udělení mezinárodní ochrany, zrušit toto rozhodnutí pouze v jeho dílčí části, a pokud ano, v jakém rozsahu.
Postoupená věc se týká nového rozhodnutí žalovaného o mezinárodní ochraně vydaného poté, kdy správní soudy původní rozhodnutí žalovaného zrušily. Podle prvního senátu vyslovil Nejvyšší správní soud ve dvou rozsudcích, kterými rozhodoval ve věci týkající se původního rozhodnutí žalovaného, vzájemně rozporné názory na řešení předložené otázky, k níž navíc není přistupováno jednotně ani v další judikatuře Nejvyššího správního soudu. První senát má za to, že jednotlivé formy mezinárodní ochrany dle § 12 až 14b zákona o azylu jsou provázány do té míry, že rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany není možné zrušit pouze v dílčí části.
Žalobkyně podala dne 15. 1. 2010 žádost o udělení mezinárodní ochrany, v níž uvedla, že má strach o svůj a manželův život. Manžel měl být na Ukrajině neprávem uvězněn, mučen a přinucen doznat se ke spáchání trestného činu, jehož se nedopustil. Žalobkyně se domáhala spravedlnosti pro svého manžela a při tom se dle svého tvrzení setkala s vyhrožováním ze strany policistů; ti se ji dokonce dvakrát pokusili unést.
První rozhodnutí žalovaného
Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2011 žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
První rozsudek Městského soudu v Praze
Žalobkyně se bránila správní žalobou a Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, čj. 2 Az 15/2011-76, zrušil.
První rozsudek Nejvyššího správního soudu
Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud uvedený rozsudek městského soudu rozsudkem ze dne 7. 3. 2014, čj. 7 Azs 16/2014-27, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městskému soudu mimo jiné vytkl, že napadené rozhodnutí zrušil v celém rozsahu, ačkoliv se v odůvodnění ztotožnil se závěry žalovaného ohledně nenaplnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13 a § 14 zákona o azylu a za vadné považoval toliko posouzení ohledně naplnění