94/1958 Sb., Vyhláška o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní Garance

Na mezinárodní konferenci, svolané Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu, konané v Haagu od 21. dubna do 14. května 1954 byla dne 14. května 1954 sjednána Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní.

Úmluva podle článku 33 odstavce 1 a Protokol podle svého odstavce 10, písmene a) nabyly účinnosti tři měsíce po uložení pěti ratifikačních listin, tj. dne 7. srpna 1956.

Vláda schválila Úmluvu a Protokol dne 3. dubna 1957 a president republiky je ratifikoval dne 30. září 1957. Ratifikační listina byla uložena dne 6. prosince 1957 u generálního ředitele Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu.

Úmluva podle svého článku 33, odstavce 2 a Protokol podle svého odstavce 10, písmene a) nabyly účinnosti pro Československou republiku tři měsíce po uložení ratifikační listiny, tj. dne 6. března 1958.

Úmluvou jsou kromě Československé republiky až dosud vázány tyto státy: Běloruská sovětská socialistická republika, Barma, Bulharsko, Ecuador, Francie, Izrael, Jugoslávie, Jordánsko, Kuba, Libye, Maďarsko, Mexiko, Monako, Polsko, Rumunsko, San Marino, Sjednocená arabská republika, Svaz sovětských socialistických republik, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Vatikán.

Protokolem jsou kromě Československé republiky až dosud vázány tyto státy: Běloruská sovětská socialistická republika, Barma, Francie, Izrael, Jugoslávie, Jordánsko, Kuba, Libye, Maďarsko, Mexiko, Monako, Polsko, Rumunsko, San Marino, Sjednocená arabská republika, Svaz sovětských socialistických republik, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Vatikán.

Český překlad Úmluvy a Protokolu se uveřejňuje v Příloze Sbírky zákonů¹⁾

Vysoké smluvní strany,

zjišťujíce, že kulturní statky utrpěly za nedávných ozbrojených konfliktů těžké škody a že jsou rozvojem válečné techniky víc a více ohrožovány zničením;

přesvědčeny, že poškození kulturních statků, ať již patří kterémukoli národu, představuje poškození kulturního dědictví všeho lidstva, jelikož každý národ přispívá svým dílem ke světové kultuře;

majíce za to, že zachování kulturního dědictví má velikou důležitost pro všechny národy světa a že záleží na tom, aby se tomuto dědictví zabezpečila mezinárodní ochrana;

vedeny zásadami o ochraně kulturních statků za ozbrojených konfliktů vytčenými v Haagských úmluvách z roku 1899 a z roku 1907 a ve Washingtonském paktu ze dne 15. dubna 1935;

majíce za to, že má-li být ochrana těchto statků účinná, musí být organizována již v době míru jak vnitrostátními, tak mezinárodními opatřeními;

rozhodnuty učiniti všemožná opatření na ochranu kulturních statků;

dohodly se na těchto ustanoveních: