č. 506/1990 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o nucené nebo povinné práci (č. 29)
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. června 1930 byla na 14. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o nucené nebo povinné práci (č. 29). Ratifikace Úmluvy Československou republikou byla zapsána dne 30. října 1957 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce, Podle svého článku 28 Úmluva vstoupila pro Československou republiku v platnost dnem 30. října 1958.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva č. 29
Úmluva o nucené nebo povinné práci
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 10. června 1930 na svém čtrnáctém zasedání,
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy týkající se nucené nebo povinné práce, jež jsou prvým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 28. června 1930 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o nucené práci,1930 a podléhá ratifikaci členských států Mezinárodní organizace práce podle ustanovení ústavy Mezinárodní organizace práce.
Článek 1
1. Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že v době co nejkratší potlačí užívání nucené nebo povinné práce ve všech jejich formách.
2. Se zřetelem k tomuto úplnému potlačení se lze na přechodné období uchýlit k nucené nebo povinné práci výhradně pro veřejné účely a jen výjimečně, a to za podmínek a záruk, jež jsou dále stanoveny.
3. Správní rada Mezinárodního úřadu práce po uplynutí období pěti let ode dne, kdy tato úmluva nabude účinnosti, až bude připravovat zprávu stanovenou níže v článku 31, zváží možnost potlačit bez dalšího přechodného období nucenou nebo povinnou práci ve všech jejích formách a rozhodne, je-li záhodno dát na pořad jednání konference tuto otázku.
Článek 2
1. Pro účely této úmluvy bude výraz „nucená nebo povinná práce” označovat každou práci nebo službu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně.
2. Nicméně pro účely této úmluvy výraz „nucená nebo povinná práce” nebude zahrnovat:
a)
žádnou práci ani službu vymáhanou na základě zákonů o povinné vojenské službě pro práce ryze vojenské povahy;
b)
žádnou práci ani službu, která tvoří součást obvyklých občanských povinností občanů země, jež se plně spravuje sama;
c)
žádnou práci ani službu, která se na kterékoli osobě vymáhá v důsledku odsouzení soudním rozhodnutím, pokud se tato práce nebo služba vykonává pod dohledem a kontrolou veřejného úřadu a pokud se řečená osoba nepronajímá ani nedává k dispozici soukromým jednotlivcům, soukromým společnostem ani soukromým právnickým osobám;
d)
žádnou práci ani službu vymáhanou v případech mimořádných okolností, to jest v případech války, pohromy nebo hrozící pohromy jako požáru, povodně, hladomoru, zemětřesení, prudké epidemie nebo zvířecí nákazy…
