Input:

48/2002 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Garance

č. 48/2002 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2002,
kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)  Ústavní soud dále v plénu rozhoduje o návrzích na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.”.
2. V § 13 větě druhé se slova „podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a g) nebo h) Ústavy” nahrazují slovy „podle čl. 87 odst. 1 písm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 Ústavy”.
3. V § 39 větě druhé se za slovo „ustanovení” vkládají slova „§ 71d odst. 1,”.
4. V § 43 odst. 2 písm. b) se za slova „podle § 64 odst. 1 až 4” vkládají slova „a § 71a odst. 1”.
5. V § 44 odst. 1 se za slova „odst. 1” vkládají slova „a 2”.
6. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)  o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.”.
7. V § 64 odst. 2 písmena f) a g) znějí:
„f)  Veřejný ochránce práv,
g)  ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, hlavního města Prahy a nařízení okresního úřadu.”.
8. V § 64 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
9. V § 66 odstavec 2 zní:
„(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže před doručením návrhu Ústavnímu soudu pozbyl platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, nebo dosud nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů.”.
10. V § 67 odst. 2 se slova „anebo jestliže přestane být pro Českou republiku závazná mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy,” zrušují.
11. V § 68 odstavec 2 zní:
„(2) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, a jedná-li se o jiný právní předpis, též se zákony a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.”.
12. V § 70 odstavec 1 zní:
„(1) Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo že jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo zákonem, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí.”.
13. V části druhé hlavě druhé se za oddíl první vkládá nový oddíl druhý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl druhý
Řízení o souladu mezinárodních smluv podle čl. 10a a čl. 49 Ústavy s ústavními zákony
§ 71a
Podání návrhu
(1)  Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy může podat
a)  komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla,
b)  skupina nejméně 41