Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti, zahrnuje rozpoznání rizik, potřeb a ochranných činitelů a provádí se na základě
a)
popisu příčin ohrožení dítěte a důvodů zahájení sociálně-právní ochrany,
b)
vyhodnocení situace dítěte, které v návaznosti na příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany podle písmene a) zahrnuje posouzení
1.
zdraví a prospívání dítěte,
2.
schopnosti dítěte poznávat a učit se,
3.
emočního vývoje a chování dítěte,
4.
rodinných a sociálních vztahů dítěte,
5.
sebepojetí dítěte,
6.
sociální prezentace dítěte,
7.
samostatnosti a sebeobsluhy dítěte,
8.
názoru dítěte a přání dítěte,
9.
dalších skutečností nezbytných pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě,
c)
vyhodnocení situace rodiny, které v návaznosti na příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany podle písmene a) zahrnuje posouzení
1.
zajištění péče o dítě,
2.
zajištění bezpečí a ochrany dítěte,
3.
citové vřelosti vůči dítěti,
4.
podnětů a stimulace rozvoje dítěte,
5.
hranic chování dítěte a jeho výchovného vedení,
6.
stability situace rodiny,
7.
dalších skutečností nezbytných pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě,
d)
vyhodnocení širšího prostředí dítěte, které v návaznosti na příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany podle písmene a) zahrnuje posouzení
1.
rodinné historie a fungování rodiny,
2.
širší rodiny a komunity,
3.
bydlení dítěte a rodiny,
4.
zaměstnání rodičů, dítěte a dalších členů rodinné domácnosti,
5.
finanční situace rodiny,
6.
sociálního začlenění rodiny,
7.
občanské vybavenosti v místě bydliště dítěte a rodiny, spočívající v zajištění a dostupnosti zdravotních a sociálních služeb, škol a školských zařízení, dalších zařízení a služeb určených pro děti, veřejné dopravy a veřejné správy,
8.
dalších skutečností nezbytných pro hodnocení širšího prostředí dítěte v konkrétním případě,
e)
souhrnné analýzy posuzovaných oblastí uvedených pod písmeny a) až d).”.
