Input:

424/2001 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 31. října 2001 ve věci návrhu na zrušení § 272 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Garance

č. 424/2001 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 31. října 2001 ve věci návrhu na zrušení § 272 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 31. října 2001 v plénu o návrhu III. senátu Ústavního soudu na zrušení § 272 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
takto:
Ustanovení § 272 a § 276 věty čtvrté zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se dnem 31. prosince 2001 zrušují.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností, podanou k doručení Ústavnímu soudu dne 2. srpna 2000, se stěžovatelka E. Č. domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. června 2000 sp. zn. 8 To 237/2000 a rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 22. dubna 1999 sp. zn. 1 T 69/97, jimiž byla uznána vinnou trestným činem křivého obvinění podle § 174 odst. 1 trestního zákona (dále jen „tr. zákon”) a byl jí uložen peněžitý trest. Uvedenými rozhodnutími se cítí být dotčena v základním právu na nedotknutelnost obydlí a základním právu na spravedlivý proces vyplývajících z čl. 12 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina”).
Ze spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. 1 T 69/97, jejž si Ústavní soud vyžádal, byly zjištěny tyto skutečnosti:
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 22. dubna 1999 č. j. 1 T 69/97-17 byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zákona a podle téhož zákonného ustanovení byla odsouzena k peněžitému trestu ve výši 11 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 3 měsíců a k trestu propadnutí věci - finanční částky 1 500 Kč. Uvedeného trestného činu se měla dopustit tím, že v dopise zaslaném Policii České republiky pod smyšleným jménem nepravdivě obvinila policistu z přijetí úplatku.
K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. srpna 1999 sp. zn. 8 To 217/99 rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu (dále jen „tr. řád”) zrušil a podle § 260 tr. řádu věc vrátil státnímu zástupci k došetření. Své rozhodnutí krajský soud odůvodnil zejména vadami domovní prohlídky provedené v domě stěžovatelky, při níž byl zajištěn důkazní materiál a která trpěla několika vadami. Ty dle názoru soudu spočívaly v neprovedení výslechu toho, u koho se měla prohlídka vykonat (§ 84 tr. řádu), a v neuvedení konkrétních důvodů, které k tomuto postupu vedly, dále v protokole o konání domovní prohlídky shledal odvolací soud nedostatečnou konkretizaci, které věci byly při domovní prohlídce vydány dobrovolně a které byly odňaty (§ 85 odst. 3 tr. řádu). Ze všech uvedených důvodů nepovažoval Krajský soud v Plzni zajištění předmětného důkazního materiálu za zákonné. Pakliže po provedení domovní prohlídky stěžovatelka a její obhájce potvrdili dobrovolné vydání důkazního materiálu podle § 78 odst. 1 tr. řádu (toho, jenž byl předtím zajištěn při domovní prohlídce), došlo tak dle