Input:

317/2009 Sb., Úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá z pozdějších změn Garance

č. 317/2009 Sb., Úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá z pozdějších změn
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 210/1999 Sb., zákonem č. 120/2001 Sb., zákonem č. 6/2002 Sb., zákonem č. 228/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 349/2002 Sb., zákonem č. 192/2003 Sb., zákonem č. 237/2004 Sb., zákonem č. 284/2004 Sb., zákonem č. 555/2004 Sb., zákonem č. 205/2005 Sb., zákonem č. 79/2006 Sb., zákonem č. 312/2006 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 254/2008 Sb., zákonem č. 314/2008 Sb. a zákonem č. 219/2009 Sb.
ZÁKON
o advokacii
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)  Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen „výkon advokacie”).
(2)  Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1) , je-li vykonávána advokátem.
§ 2
(1)  Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným
a)  advokáti,
b)  fyzické osoby, které
1.  jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát”), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a
2.  v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů
(dále jen „evropský advokát”).
(2)  Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění
a)  notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců1a) , popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby,
b)  zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.
§ 2a
Každý má právo na svobodnou volbu advokáta; tím není dotčeno ustanovení § 18 odst. 2 a zvláštní právní předpisy upravující ustanovení advokáta soudem.
§ 3
(1)  Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.
(2)  Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.
(3)  Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5a odst. 2).
ČÁST DRUHÁ
ADVOKÁT
HLAVA PRVNÍ
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ADVOKACIE
§ 4
Advokátem je ten, kdo je zapsán v