Input:

263/1992 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád Garance

č. 263/1992 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
ZÁKON
ze dne 28. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 519/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 8a včetně nadpisu zní:
㤠8a
Spory o pravomoc
(1)  Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodují spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy téže republiky.
(2)  Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy a federálními orgány státní správy.”.
2. V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „a proti rozhodnutím státních notářství”.
3. Dosavadní text § 17 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
„(2)  Na vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře přiměřeně platí § 14 až 16. O vyloučení rozhoduje soud, který notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; proti jeho rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.”.
4. § 38 zní:
㤠38
(1)  Soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví.
(2)  Z úkonů podle odstavce 1 jsou vyňaty žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině a soudní rozhodnutí.
(3)  Úkony notáře podle odstavce 1 se považují za úkony soudu.
(4)  Pověření není soudním rozhodnutím.”.
5. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní:
㤠47a
Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám.”.
6. V § 48 se připojuje odstavec 3, který zní:
„(3)  Písemnosti určené notáři mohou být doručovány také notářským koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u notáře pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek.”.
7. V § 76 odst. 1 písm. d) se slova „notářské úschovy” nahrazují slovy „úschovy u soudu”.
8. V § 81 odst. 1 se za slova „o prohlášení za mrtvého” vkládá čárka a slova „řízení o dědictví”.
9. V § 81 odst. 2 se tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „nestanoví-li zákon jinak.”.
10. V § 88 odst. 1 se vkládají nová písmena l) až n), která znějí:
„l)  v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;
m)  v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení;
n)  v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České a Slovenské Federativní Republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je