Input:

237/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů Garance

č. 237/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 11. a 29. dubna 1996 v Praze a Jeruzalémě byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů.
Dohoda vstoupila v platnost dnem 19. července 1996.
České znění české nóty a překlad izraelské nóty se vyhlašují současně.

MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
ČESKÉ REPUBLIKY
Praha, 11. dubna 1996

Vaše Excelence,
s přáním usnadnit cesty státních příslušníků obou našich zemí na území druhého státu a dále i v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o zrušení vízové povinnosti pro držitele platných diplomatických a služebních pasů, podepsanou v Jeruzalémě dne 7. srpna 1995, mám čest Vám sdělit, že vláda České republiky je připravena uzavřít s vládou Státu Izrael dohodu následujícího znění:
Článek 1
Státní příslušníci České republiky a Státu Izrael, držitelé platných národních cestovních pasů, mohou vstupovat na území státu druhé smluvní strany za účelem pobytu, který neslouží výdělečné činnosti, a pobývat tam nejdéle 90 dnů bez víza.
Článek 2
Státní příslušníci České republiky a Státu Izrael, kteří vstupují na území státu druhé smluvní strany za účelem výdělečné činnosti nebo tam hodlají pobývat déle než 90 dnů, si musí předem opatřit vízum na diplomatické misi nebo konzulárním úřadu tohoto státu.
Článek 3
1. Občané státu jedné smluvní strany, kteří ztratili své platné pasy na území státu druhé smluvní strany, vycestují z tohoto území s příslušnými doklady vydanými diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem svého státu, aniž by museli mít vízum.
2. Příslušnými doklady uvedenými v odstavci 1 tohoto článku jsou v případě Státu Izrael národní cestovní pas nebo cestovní průkaz Laissez Passer a v případě České republiky cestovní průkaz.
Článek 4
Státní příslušníci České republiky a Státu Izrael mohou překračovat hranice státu druhé smluvní strany na hraničních přechodech určených pro mezinárodní styk.
Článek 5
V závislosti na předchozích ustanoveních jsou osoby požívající výhod této dohody povinny po dobu pobytu v České republice a Státu Izrael dodržovat právní předpisy státu pobytu.
Článek 6
Smluvní strany se budou neprodleně vzájemně informovat diplomatickou cestou o jakýchkoli změnách podmínek pro vstup, pobyt nebo vycestování pro občany států smluvních stran.
Článek 7
Smluvní strany si vyhrazují právo odmítnout vstup osobám, jež jsou považovány za nežádoucí, včetně osob, jejichž národní cestovní doklad pozbyl platnosti, jakož i osob, které by mohly ohrozit bezpečnost státu nebo veřejný pořádek nebo které nedisponují dostatečnými finančními prostředky nebo jinak neprokáží zabezpečení svého pobytu na území přijímajícího státu.
Článek 8
Každá ze smluvních stran se zavazuje, že přijme zpět na území svého státu bez