Input:

208/1993 Sb., Sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků Garance

č. 208/1993 Sb., Sdělení ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků
SDĚLENÍ
ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. července 1951 byla v Ženevě přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků a dne 31. ledna 1967 v New Yorku přijat Protokol týkající se právního postavení uprchlíků.
S Úmluvou i Protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident republiky je ratifikoval. Listiny o přístupu České a Slovenské Federativní Republiky k Úmluvě o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 byly uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 26. listopadu 1991.
Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení: Pro účely svých závazků, vyplývajících z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951, Česká a Slovenská Federativní Republika se považuje vázanou písm. b) článku 1 odst. B. 1. této úmluvy, podle něhož se „události před 1. lednem 1951” vysvětlují jako „události před 1. lednem 1951 v Evropě nebo jinde”.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 43 odst. 1 dnem 22. dubna 1954. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost na základě téhož článku odst. 2 dnem 24. února 1992.
Protokol vstoupil v platnost v souladu se svým článkem VIII odst. 1 dnem 4. října 1967 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupil v platnost podle téhož článku odst. 2 dnem 26. listopadu 1991.
Český překlad Úmluvy i Protokolu se vyhlašuje současně. Do anglického znění Úmluvy i Protokolu lze nahlédnout na ministerstvu zahraničních věcí a ministerstvu vnitra.
ÚMLUVA O PRÁVNÍM POSTAVENÍ UPRCHLÍKŮ
ÚVOD

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY
majíce na zřeteli, že Charta Spojených národů a Všeobecná deklarace lidských práv, schválená 10. prosince 1948 Valným shromážděním, potvrzují zásadu, že všichni lidé mají užívat základní práva a svobody bez diskriminace,
že Spojené národy za různých okolností projevily svou hlubokou účast s uprchlíky a usilovaly zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat těchto základních práv a svobod,
že je žádoucí, aby předcházející mezinárodní dohody týkající se postavení uprchlíků byly revidovány a sjednoceny a aby byl novou dohodou rozšířen rozsah a ochrana dané těmito prostředky,
že udělení azylu by mohlo klást nepřiměřeně těžká břemena některým zemím a že uspokojivého řešení problému, jehož mezinárodní rozsah a povahu Spojené národy uznaly, nemůže být tudíž dosaženo bez mezinárodní spolupráce,
vyslovujíce přání, aby všechny státy uznávající sociální a humanitární povahu problému uprchlíků učinily vše, co je v jejich silách, aby tento problém nepůsobil napětí mezi státy,
jsouce si vědomy, že Vysoký komisař pro uprchlíky při Spojených národech má za úkol dohlížet na mezinárodní dohody zaručující ochranu uprchlíků a uznávajíce, že účinná koordinace opatření týkajících se tohoto problému bude