Input:

171/2009 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Garance

č. 171/2009 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 7. dubna 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Brně na zrušení některých ustanovení zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), in eventum na vydání interpretativního výroku ohledně některých ustanovení tohoto zákona, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci, argumentace navrhovatele, stanovisko účastníků řízení
1. Dne 8. září 2008 obdržel Ústavní soud návrh na zrušení části zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), a to konkrétně:
- části ustanovení § 28 odst. 1 zákona o vyvlastnění, a to ve slovech „která má být projednána v občanském soudním řízení”,
- části ustanovení § 28 odst. 2 zákona o vyvlastnění, a to ve slovech „kterou účastník řízení požaduje, aby věc vyvlastnění byla projednána v občanském soudním řízení”,
- ustanovení § 30 zákona o vyvlastnění.
2. Pro případ zamítnutí uvedeného je navrhováno, aby Ústavní soud alespoň podal ústavně konformní výklad ustanovení § 28 a 30 zákona o vyvlastnění formou interpretativního výroku. Jím by měl zodpovědět otázku, zda i poté, co napadená ustanovení zákona o vyvlastnění nabyla účinnosti, platí výklad zaujatý dříve Ústavním soudem v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 14/06.
3. Navrhovatel uvedl, že u něho v oddělení 35 C probíhá množství řízení vycházejících ze zákona o vyvlastnění (35 C 32/2007, 35 C 33/2007, 35 C 34/2007, 35 C 335/2007, 35 C 36/2007, 35 C 37/2007, 35 C 39/2007, 35 C 40/2007, 35 C 41/2007, 35 C 50/2007, 35 C 1/2008, 35 C 4/2008, 35 C 7/2008, 35 C 15/2008, 35 C 16/2008, 35 C 19/2008, 35 C 25/2008). Vypočtená řízení jsou vedena v důsledku rozhodnutí správních orgánů, jimiž nebylo rozhodnuto o vyvlastnění a předmětné návrhy byly bez skutečného věcného projednání zamítnuty na základě právního názoru, že v případě realizovaných staveb je dodatečné vyvlastnění vyloučeno. Podle navrhovatele tento názor odporuje závěrům přijatým Nejvyšším správním soudem v rozsudku č. j. 5 As 11/2003-66 (Sbírka rozhodnutí NSS č. 9/2005, č. 630), kde se říká pravý opak. Před vlastním soudním rozhodováním je však dle navrhovatele nutno vyřešit otázku příslušnosti. Řízení uvedených spisových