Input:

131/1994 Sb., Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 24. května 1994 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 183/1993 Sb. Garance

č. 131/1994 Sb., Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 24. května 1994 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 183/1993 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 24. května 1994 v plénu o návrhu skupiny poslanců na zrušení zákona č. 183/1993 Sb. takto:
Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušují se tato ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona České národní rady č. 39/1993 Sb. a zákona č. 183/1993 Sb.:
1.  ustanovení vyjádřené v § 8 odst. 3 slovy „ke dni účinnosti tohoto zákona”,
2.  ustanovení § 8 odst. 4,
3.  ustanovení vyjádřené v § 8 odst. 5 slovy „vlastník pozemku daroval své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a” a výrazem „-li” a slovy „ke dni účinnosti tohoto zákona”,
4.  ustanovení vyjádřené v § 20 odst. 2 ve větách třetí a čtvrté slovy: „poskytne náhradu podle odstavce 1 právnická osoba, která ke dni 24. června 1991 užívala pozemky oprávněné osoby. Nelze-li takto určit povinnou osobu,”,
5.  ustanovení § 24 odst. 1.

Ve zbývající části se návrh zamítá.
Odůvodnění
I.
Dne 10. 9. 1993 obdržel Ústavní soud České republiky návrh skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zahájení řízení o zrušení zákona č. 183/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 39/1993 Sb.
Podle ustanovení § 42 odst. 3 a § 69 citovaného zákona zaslal Ústavní soud České republiky předmětný návrh k vyjádření Poslanecké sněmovně. Předseda Poslanecké sněmovny Dr. Milan Uhde potvrdil stanovisko Poslanecké sněmovny, vyjádřené jejím hlasováním o návrhu zákona, a závažnost přijaté novely zákona č. 229/1991 Sb. zdůvodnil následující argumentací: „Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku je základním právním předpisem upravujícím restituci zemědělského majetku, který přijalo Federální shromáždění. Schválený zákon reaguje na situaci, která vznikla poté, co tento zákon začal být realizován v praxi a byly přijaty některé další zákony, jako například zákon o transformaci družstev, zákon o pozemkových úpravách. Smyslem úpravy je urychlení procesu vrácení odňatého zemědělského majetku, přičemž zásadní změna je řešení vztahů vzniklých mezi fyzickými osobami při uzavírání kupních smluv na budovy a v souvislosti s tím nuceného darování pozemků patřících k budovám. Tato změna spočívá v možnosti požádat způsobem stanoveným v zákoně o vrácení pozemků, případně zaplacení ceny za pozemky, které byly takto darovány. Dále zákon stanoví jako povinnou osobu pří náhradách oprávněným osobám tam, kde to povinnost má, obec nebo stát nebo pozemkový fond. Zákon sjednocuje postup při vypořádávání náhrad za trvalé porosty u lesních pozemků, a to jak při vrácení práva vlastnického, tak i práva užívacího.