Input:

13/1976 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení Garance

č. 13/1976 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 19. ledna 1976
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení
Dne 16. listopadu 1973 byla v Bernu podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 14. října 1975.
Podle svého článku 11 vstoupila Smlouva v platnost dnem 14. ledna 1976.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
 
První náměstek ministra:
Krajčír v. r.
 
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Švýcarskou konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení
President Československé socialistické republiky a
Švýcarská spolková rada
ve snaze upevnit a rozšířit vzájemné vztahy v oblasti průmyslového vlastnictví,
se zřetelem na zájem obou smluvních států účinně chránit proti nekalé soutěži přírodní a průmyslové výrobky, jakož i údaje o původu, včetně označení původu a jiných zeměpisných označení, které se vyhrazují určitým výrobkům nebo zboží,
se dohodli uzavřít za tím účelem smlouvu a jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky

Ing. Miroslava Bělohlávka, předsedu Úřadu pro vynálezy a objevy a
Švýcarská spolková rada

Dr. Waltera Stamma,
ředitele Spolkového úřadu pro duševní vlastnictví.
Zmocněnci, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli toto:
Článek 1
Každý ze smluvních států se zavazuje učinit veškerá opatření nutná k tomu, aby účinným způsobem chránil
1.  přírodní nebo průmyslové výrobky pocházející z území druhého smluvního státu proti nekalé soutěži v obchodním styku a
2.  jména, označení a vyobrazení uvedená v článcích 2, 3 a 5, odstavec 2, jakož i označení uvedená v přílohách A a B této smlouvy, podle ustanovení této smlouvy a protokolu k této smlouvě.
Článek 2
(1)  Jména „Československá socialistická republika”, „Česká socialistická republika”, „Slovenská socialistická republika”, označení „Československo” a historická jména jednotlivých zemí v Československé socialistické republice, jakož i označení uvedená v příloze A této smlouvy se vyhrazují na území Švýcarské konfederace výhradně československých výrobkům nebo zboží a smějí se tam užívat jen za těchže podmínek, jaké stanoví československé zákonodárství, pokud z odstavců 2 až 4 nevyplývá jinak. Avšak v protokole je možno uvést, že se určité předpisy z tohoto zákonodárství nepoužijí.
(2)  Bude-li se některé z označení uvedených v příloze A této smlouvy používat pro jiné výrobky nebo zboží než je to, s nímž se