č. 101/2003 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 11. března 2003 ve věci návrhu na zrušení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 11. března 2003 v plénu o návrhu Vrchního soudu v Olomouci na zrušení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů,
takto:
Ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se ruší.
Odůvodnění
I.
Dne 15. 8. 2002 obdržel Ústavní soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen Ústava”) a § 64 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh Vrchního soudu v Olomouci na zrušení ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v platném znění.
Vrchnímu soudu v Olomouci jsou podle ustanovení § 104a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.”) předkládány k rozhodnutí věci, ve kterých účastníci řízení, krajské nebo okresní soudy mají za to, že není dána věcná příslušnost konkursního soudu k rozhodnutí o žalobě věřitele na určení pohledávky nebo okresního soudu k rozhodnutí o žalobě věřitele v řízení zahájeném u okresního soudu před prohlášením konkursu. V těchto případech by měl Vrchní soud v Olomouci rozhodnout o věcné příslušnosti podle napadeného ustanovení § 24 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání.
Navrhovatel svůj návrh odůvodnil tak, že zákonem č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinným od 1. 5. 2000, byl v nově formulovaném ustanovení § 24 zákona o konkursu a vyrovnání zakotven odstavec čtvrtý, který stanoví, že jestliže bylo před prohlášením konkursu o popřené pohledávce zahájeno řízení a toto řízení bylo přerušeno [§ 14 odst. 1 písm. c)], provede se určení popřené pohledávky v již zahájeném řízení; nové řízení o popřené pohledávce se nezahajuje [§ 14 odst. 1 písm. d)]. Návrh na pokračování přerušeného řízení je třeba podat ve lhůtách určených zákonem (§ 23 odst. 4 a 5 a § 24 odst. 1 a 2); účastníky řízení se stávají ti, které zákon za účastníky označuje (§ 23 odst. 2 a 3 a § 24 odst. 1 a 2).
Podle názoru navrhovatele neuvážil zákonodárce dostatečně okruh případů, na které dispozice tohoto ustanovení dopadne. Aplikací tohoto ustanovení v různých procesních situacích se konkursní věřitelé, jejichž nevykonatelné pohledávky byly v rámci přezkumného jednání popřeny, dostávají do nerovného postavení. V některých případech se ocitají v neřešitelné procesní situaci, v jiných případech jsou naopak oproti ostatním konkursním věřitelům zvýhodněni.
Vrchní soud v Olomouci ve svém návrhu dále uvedl, že k aplikaci ustanovení § 24 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání dochází v případě, že o popřené pohledávce bylo zahájeno řízení před prohlášením konkursu a toto řízení bylo prohlášením konkursu přerušeno. Podle názoru navrhovatele nepočítá § 24 odst. 4 s případy, kdy v zahájeném řízení u soudu prvního stupně bylo již rozhodnuto,…