Input:

218/1999 Sb., Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění účinném k 1.1.2003, platné do 31.12.2004 Archiv

č. 218/1999 Sb., Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění účinném k 1.1.2003, platné do 31.12.2004
ZÁKON
ze dne 14. září 1999
o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech
(branný zákon)
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
238/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
mění § 22 odst. 1 a 4, § 34 odst. 1 a 2, § 35 odst. 2
128/2002 Sb.
(k 1.5.2002)
mění § 30 ost. 6, v § 35 doplňuje odst. 4 až 7
286/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění, doplňuje, 45 novelizačních bodů včetně přílohy, nová přechodná ust.
320/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění 8 novelizačních bodů
520/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění 11 novelizačních bodů přílohy
ÚZ 41/2003 Sb.
 
 
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
BRANNÁ POVINNOST
§ 1
Obsah branné povinnosti
(1)  Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan”) připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly”).
(2)  Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3)  Náklady spojené s brannou povinností hradí stát.
§ 2
Rozsah branné povinnosti
(1)  Branná povinnost vzniká dnem , v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.1)
(2)  Občané starší 60 let mají brannou povinnost jen tehdy, konají-li mimořádnou službu po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena. Vojáci z povolání mají brannou povinnost do dosažení věku 62 let.
(3)  Osoby, které nabyly státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let, podléhají branné povinnosti ode dne nabytí tohoto občanství.
(4)  Ženám může být uložena jen odvodní povinnost a povinnost k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně.
§ 3
Dobrovolné převzetí branné povinnosti
(1)  Občané, kteří nepodléhají branné povinnosti, a cizinci2) mohou požádat o její dobrovolné převzetí počínaje dnem , v němž dosáhli věku 18 let. Žádost o dobrovolné převzetí branné povinnosti občan podává příslušné územní vojenské správě, cizinec Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo”).
(2)  O žádosti občana o dobrovolné převzetí branné povinnosti rozhoduje náčelník územní vojenské správy. V řízení o žádosti cizince o dobrovolné převzetí branné povinnosti se postupuje podle § 54 odst. 6.
§ 4
(1)  Branná povinnost nebo dobrovolně převzatá branná povinnost zaniká
a)  osobám, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní důvod,
b)  osobám, které se staly trvale neschopnými vojenské činné služby na základě odvodního řízení nebo přezkumného řízení,
c)  osobám, které pozbyly státní občanství České republiky,
d)  občanům, kteří nastoupili k výkonu civilní služby nebo kteří této služby byli zproštěni anebo kterým bylo vykonání této služby prominuto,
e)  ženám, které základní nebo náhradní službu nenastoupily nebo se k jejímu výkonu staly dočasně neschopné anebo z ní byly předčasně propuštěny na základě přezkumného řízení,
f)  osobám, které převzaly dobrovolně brannou povinnost, a to na základě jejich jednostranného prohlášení.
(2)  O zániku branné povinnosti brance, odvedence a vojáka podle odstavce 1, podle § 2 a podle § 48 odst. 5 vydá příslušná územní vojenská správa osvědčení.
ČÁST DRUHÁ
VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY
§ 5
(1)  Zřizují se územní vojenské správy jako vojenské správní úřady prvního stupně a Hlavní doplňovací úřad