Input:

č. 153/2011 Sb. rozh., Garance

č. 153/2011 Sb. rozh.
Při úvaze o tom, kdy se poškozený doví o škodě spočívající ve ztížení společenského uplatnění, je třeba zaměřit pozornost nikoliv abstraktně na ustálení zdravotního stavu obecně jako takového, nýbrž na to, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil natolik, aby bylo možné poprvé konkrétně hodnotit ztížení společenského uplatnění vyjádřené jednotlivými položkami přílohy č. 2 k vyhlášce č. 440/2001 Sb., a kdy tedy bylo lze na základě skutkových okolností, které měl poškozený k dispozici, objektivně provést jeho ohodnocení.
Na ustálení zdravotního stavu poškozeného nelze usuzovat zpětně z poznatků o vývoji zdravotního stavu získaných po skončení léčby v dalším období na základě zhoršení, které nebylo původně předpokládáno.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2011, sp. zn. 21 Cdo 752/2010)
Žalobce se domáhal (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), aby mu žalovaná zaplatila na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 1. 1. 2006 do 28. 2. 2009 částku 747 540 Kč s úroky z prodlení, a aby mu platila od 1. 3. 2009 pravidelný měsíční peněžitý důchod ve výši 21 036 Kč a aby mu zaplatila na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění částku 72 000 Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že u žalované pracoval jako hasič - vedoucí chemicko-technické služby a že dne 11.9. 1996 utrpěl pracovní úraz, neboť při služební cestě vozidlem Škoda 105 S, které nebylo vybaveno opěrkami hlavy, do jeho stojícího vozidla narazilo vozidlo vojenské policie SPZ 377-77-51. Nárazem byl vymrštěn horní polovinou těla do prostoru palubní desky a zpětným nárazem byl pak vržen do prostoru sedadla, páteří v okolí lopatky narazil plnou intenzitou na hranu sedadla, a protože nebyl tlumen hlavovou opěrkou, došlo k silnému zvrácení hlavy v krční páteři. Zdravotní problémy způsobené podvrtnutím páteře se postupně zhoršovaly a dohodou ze dne 1.12. 2000 byl pracovní poměr ke dni 26. 12. 2000 ze zdravotních důvodů ukončen. Žalobci náleželo odchodné a náhrada za ztrátu platu „do výše posledního měsíčního hrubého příjmu dle novely zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.“ až do uplynutí pěti let od skončení pracovního poměru, tj. do 26. 12. 2005. Od 19. 12. 2005 byl pak žalobci přiznán částečný invalidní důchod a počínaje 1. 1.2006 mu vznikla ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako rozdíl mezi valorizovaným průměrným hrubým výdělkem před úrazem, příjmem z částečného invalidního důchodu a mzdou, kterou by si mohl při svém pracovním omezení vydělat. Zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění na dvojnásobek odůvodnil tím, že je omezen v takových činnostech, jako je jízda na kole, plavání, delší jízda dopravními prostředky, dělá mu potíže běžné stání, pociťuje nevolnost, bolesti hlavy, takže nemůže pracovat s počítačem. Má problémy i při běžné četbě knih a jakékoliv administrativní činnosti. Výjimečnost se projevuje také v tom, že nemůže nalézt odpovídající zaměstnání, i když pobírá pouze částečný invalidní důchod.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 30. 4. 2009 žalované uložil, aby zaplatila žalobci 732 091,50 Kč s úroky z prodlení, které v rozsudku